03 června 2021

Pravdou je, že ....

 


.... na chatě jsme se tedy moc neohřály. Dcera je zvyklá
s Bobulí pořád někde rajzovat a tak i na chatě se tenhle rituál pevně dodržoval. Takže po příjezdu se uklidilo, zatopilo, nakoupilo tedy spíš v opačném pořadí, a šlo se na procházku do lesa. Sobotu jsme tedy pojaly jako celodenní procházku, v neděli po návratu od prababí  a obědě, jsme ještě vyrazily nahoru na Skalku. Tedy já vždycky když jsem na chatě si taky dělám výšlapy, ale tentokrát to na mě už bylo docela dost. Navíc pokud usnete někdy o půl páté a v osm už jste zas vzhůru, veškeré aktivity nevyspáním utahané tělo odmítá. Takže jsem byla docela ráda, že v pondělí už jen sbalíme a jedeme domů. A jak jsem se celý den těšila na to, až přijdu z práce, zavrtám se do postele s půlkou prášku na spaní a konečně doženu ten spánkový deficit.