pátek 14. srpna 2015

Žňovky ......


Zatímco řepkové pole, z kterého
byly fotečky v minulém článku ještě stálo, to sousední
přes cestu už kosil pěkně velký kombajn. Čím blíž jsem se k
tomu sekanému poli blížila, tím víc poletovalo ve vzduchu částeček
rozšmelcované řepky. Zvlášť ve chvílích kdy se kombajn přiblížil k cestě
po které jsem šla. To se vyvalil nejdřív oblak prachu a z něj se pak vynořil
samotný kombajn. Bobeš byl z toho nezvyklého rámusu trochu nesvůj a tak
stál jak přibitý a já tudíž mohla v klidu fotit. Ale stejně jsem mu pro klid
přišlápla vodítko k zemi, aby se náhodou nestalo, že by se rozběhnul tu
obludu zakousnout. Když mě šofér zahlédnul jak fotím, frajersky vzal
otočku smykem a já si jen říkala, že tyhle manévrovací schopnosti
dnešních zemědělských strojů a jejich komfort je takový, že se
o něčem takovém těm, kteří sekali dřív pole ve starých
ruských kombajnech ani nesnilo. GPS, klimatizace ...