26 prosince 2011

Velké hlasy.....Barbra Streisand

Skvělá herečka, ještě lepší zpěvačka a dobrá režisérka. To všechno v sobě spojuje dnešní Velký hlas, americká zpěvačka Barbra Sterisand. Mám ráda její nádherný hlas a miluju jí v roli Katie Moroskyové ve filmu Takoví jsme byli.... Zdárně v něm sekundovala Robertu Redfordovi a i když to byla dvojice trochu ve stylu Kráska a zvíře, jen tedy obráceně, v některých scénách byla přímo nádherná. V Hello, Dolly je pro mne prostě nepřekonatelná a každou další inscenaci a hlavně výkon v hlavní roli musím neustále porovnávat s tím jejím. Funny Girl (mimochodem její první film) kde měla za partnera dalšího velmi charizmatického herce Omara Sharifa nebo pokračování Funny Lady. I když těch filmů nebylo na desítky, vždy byly kvalitní a její výkon byl vysoce ceněn. Její album duetů Guilty s Barry Gibbem jsem svého času nesundavala s gramofonu. Ale nazpívala duety i s jinými velkými zpěváky, Luisem Armstrongem, Krisem Kristoffersonem, Neilem Diamondem, Donnou Summer nebo Stevie Wonderem..... A nazačátek jedna superpecka, Memory z muzikálu Cats....








.....a opět jsem se dostala do pasti, které z písniček dát přednost a vybrat jí, je jich tolik a tak nádherných.....

Malá vzpomínka na časy minulé....

Ne, nebojte, nebudu nostalgicky vzpomínat na to jak bylo za bolševika líp, a co všechno jsme měli, jak by se dalo dle nadpisu usuzovat. Nic takového, chci tady vzpomenout na to, jak jsme trávili svatoštěpánský den. Od svatby jsme každý rok na sv. Štěpána pravidelně jezdili na oběd, pečenou krůtu s bramborovým salátem, k manželovým rodičům. Tchán od rána od šesti už rejdil v kuchyni a připravoval krůtu, vařil brambory, polévku (s knedlíčky) a připravoval na tácy cukroví. Všechno muselo klapnout na čas, protože úderem dvanácté se obědvalo. Přijela i švagrová s neteří a povídalo se, děti si hráli nebo se hádali, tchán prudil tchýni, manžel tchána a já se popravdě vcelku nudila. Ale jednou za rok se alespoň rodina sešla a to byl účel.
Když jsme se před dvaceti lety z Prahy ostěhovali, tradice svatoštěpánské krůty ale pokračovala dál. Já lítala v kuchyni (už tedy ne od šesti, protože jsme nikam nejezdili a děcka vylézala s pelechů většinou až kolem desáté), připravovala krůtu, nandavala do mísy bramborový salát, vařila polévku (s knedlíčky) a rovnala na tácy cukroví.
Když si našla dcera partnera tak se i on stal součástí tradice, také měl dán čas příjezdu a také jsme si po obědě dali kávu a cukroví a povídali si. A volali jsme rodíčům a přáli jim hezkého Štěpána.
A proč to tedy píšu? Dneska se ta tradice trochu změnila, po kuchyni běhá manžel, místo krůty připravuje kuře, a na tchýni i tchána už jen vzpomínáme. Na tchýni letos poprvé....

Tak vám všem přeji aby se ten poslední den odcházejících vánoc sešli celé vaše rodiny v pokud možno co největším počtu, a i když se budete třeba navzájem hádat, děti se mezi sebou prát, a vy se budete i trochu nudit užijte si to setkání. Protože se vám na to bude po letech krásně vzpomínat.....