26 prosince 2011

Malá vzpomínka na časy minulé....

Ne, nebojte, nebudu nostalgicky vzpomínat na to jak bylo za bolševika líp, a co všechno jsme měli, jak by se dalo dle nadpisu usuzovat. Nic takového, chci tady vzpomenout na to, jak jsme trávili svatoštěpánský den. Od svatby jsme každý rok na sv. Štěpána pravidelně jezdili na oběd, pečenou krůtu s bramborovým salátem, k manželovým rodičům. Tchán od rána od šesti už rejdil v kuchyni a připravoval krůtu, vařil brambory, polévku (s knedlíčky) a připravoval na tácy cukroví. Všechno muselo klapnout na čas, protože úderem dvanácté se obědvalo. Přijela i švagrová s neteří a povídalo se, děti si hráli nebo se hádali, tchán prudil tchýni, manžel tchána a já se popravdě vcelku nudila. Ale jednou za rok se alespoň rodina sešla a to byl účel.
Když jsme se před dvaceti lety z Prahy ostěhovali, tradice svatoštěpánské krůty ale pokračovala dál. Já lítala v kuchyni (už tedy ne od šesti, protože jsme nikam nejezdili a děcka vylézala s pelechů většinou až kolem desáté), připravovala krůtu, nandavala do mísy bramborový salát, vařila polévku (s knedlíčky) a rovnala na tácy cukroví.
Když si našla dcera partnera tak se i on stal součástí tradice, také měl dán čas příjezdu a také jsme si po obědě dali kávu a cukroví a povídali si. A volali jsme rodíčům a přáli jim hezkého Štěpána.
A proč to tedy píšu? Dneska se ta tradice trochu změnila, po kuchyni běhá manžel, místo krůty připravuje kuře, a na tchýni i tchána už jen vzpomínáme. Na tchýni letos poprvé....

Tak vám všem přeji aby se ten poslední den odcházejících vánoc sešli celé vaše rodiny v pokud možno co největším počtu, a i když se budete třeba navzájem hádat, děti se mezi sebou prát, a vy se budete i trochu nudit užijte si to setkání. Protože se vám na to bude po letech krásně vzpomínat.....

11 komentářů:

  1. Vendy ještě pořád je vás doma až až. Nás bylo kdysi skoro patnáct a kdybch ti napsala kolik se nás sešlo posledních pět - bylo by ti to líto a hned by jsi si připadala hrozně bohatá na osoby, které kolem sebe máš!!

    OdpovědětVymazat
  2. OPRAVA - má být ....KDYBYCH TI NAPSALA KOLIK SE NÁS SEŠLO POSLEDNÍCH PĚT  L E T !

    OdpovědětVymazat
  3. [1]: Dneska budeme jen tři. Dcera odjíždí na návštěvu, takže tu nebude. A smečka je samozřejmost .Ale víc jak pět nás nikdy nebylo. Všichni nám zůstali v Praze.

    OdpovědětVymazat
  4. My se scházíme častěji v roce , většinou u tchýně. Když se sejdeme opravdu všichni je nás moc. Chválně počítejte: 7 vnoučat, 3 děti s partnery tj. dalších 6 osob a samozřejmě babička. Tchán už mezi námi 3 roky není.V malém panelákovém bytě se tedy sejde dohromady 14 osob. A když se přifaří ještě nějaká návštěva , o kterou není nikdy nouze ,tak tam je lidí ještě víc. Myslím , že babi je nakonec ráda, když všichni odejdou.

    OdpovědětVymazat
  5. Je krásné,když se lidé schází.My máme štěstí,že jsou děti blízko.Tak jsme pohromadě často. 3 děti-plus partneři,4 vnoučata.Ještě honě chodí manželova sestra,která bydlí blízko.

    OdpovědětVymazat
  6. Takhle to dřív bylo u mých rodičů, že jsme se scházeli - bylo nás 5 dětí s partnery a 18 vnoučat-nescházeli jsme se všichni na vánoce-to jen ti bližší,ale na velikonoce a hlavně na pouť a posvícení...

    OdpovědětVymazat
  7. Taky si myslím že máš být ráda že ti manžel běhá po kuchyni.

    OdpovědětVymazat
  8. [4]: No jo, když vy jste jak koukám většinou velké rodiny....

    OdpovědětVymazat
  9. K Vánocům patří setkávání a také vzpomínání. Nás bylo včera u stolu osm. Krůtu peču také, ale dělám k ní knedlík a zelí.

    OdpovědětVymazat
  10. A ja,kdybych si nepozvala pratele tak bych tu sedela sama,kluci zatim zadne rodiny a jdou si po svych,ale pratele taky nahradi chybejici rodinu a mnohdy je to s nimi podstatne veselejsi

    OdpovědětVymazat
  11. To jo, rodina se ti doma fláká i když třeba nechceš, přátelé spořádaně odejdou

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....