Toužila jsem po ní strašně dlouho a vloni jsem si jí konečně pořídila. Sice bohužel
nemá tu barvu, která byla deklarovaná na visačce, ale je to moje magnólie.
Nemusím už chodit fotit po sousedech a můžu se krásně z okna nebo terasy kochat
její krásou. Letos jí přibyla sestřička s většími květy a pro tu zatím místo ještě
vybírám. Ale tak trochu už mám jasno. No a na další ještě mám políčeno. To
je jedna z výhod velké zahrady. Je na nich místo pro tyhle krasavice a nemusí
se ani moc tísnit. Navíc ovocné stromy, které tu jsou už mají své
odžito a novým se moc nedaří, takže spíš na jejich místo počítám
právě s dalšími okrasnými stromy nebo keři. Co by to mělo
být už mám tak nějak dlouho vymyšlené.
