pondělí 24. července 2017

Emča ....



V sobotu to byl měsíc, co se narodila moje první vnučka ....

Co všechno se v těch slovech skrývá! Radost, hrdost, strach,láska.
Přiznávám se, že mě ta malá kouzelnice opředla svým kouzlem hned při prvním
spatření. A od té doby mne zapřádá do svých sítí víc a víc. Do té doby,než se narodila
říkala jsem si že nebudu ťuťací babička, že nebudu vyjevená ze všeho co udělá, že nebudu ...

Jenže člověk míní, život mění. Teď mi připadá ta vzdálenost mezi Rybníkem a Litomyšlí přímo
mezigalaktická a ne jen nějakých 12 kilometrů a strašně mi chybí to, že ji nemůžu vidět každý
den. Protože teď už to bude brát fofrem a já u toho budu jen okrajově. A užívat si to bude už někdo
jiný, stejně jako jsem si to užívala já.

A chápu všechny ty babičky, které říkají, že pořádně si mimčo vychutnaly až když se
jim narodilo vnouče. Protože už jsou to ženy zkušené, mají ledacos za sebou a ještě mnoho
před sebou. Jo, a hlavně. S radostí vnouče přijmou pod svá křídla, ale ještě s větší radostí
ho vrátí právoplatným majitelům!Mrkající


Je mi den. A dalších dvacet se na babičku nepodívám ani náhodou ...



A nepodívám ...


.... a nepodívám ....


.... a ... a ne


Čáry máry fuk, je mi měsíc a jsem pěknej vykuk!



Mám po jídle spát, ale nechce se mi. Radši budu hrát s babí na schovávanou


Nebo pozorovat věci kolem


Případně se tvářit velemoudře


První pochování


Takže je jasné, co bude dalším nejčastějším tématem tady na blogu!