23 prosince 2019

Išlské dortíčky a ...






.... jeden velmi všímavý Ind či Pákistanec nebo kýho čerta to bylo za národnost budou dvě věci které při vyslovení jména Išl (Ischl) mi vždy vytanou na paměti. Když už jsou ty vánoce, tak právě zde vzniklé vánoční pečivo které už v mnoha domácnostech domestikovalo měl ve velké oblibě i sám císař Franta Pepa Jednička (omlouvám se, ale prostě všude v Rakousku a navíc v doprovodu dcery - znalkyně Cimrmanovců prostě na toho Járu Cimrmana narazíte) Nenarazila jsem na tu na něj (na pečivo) nikde, (na FJ I. narazíte všude) při té krátké době kterou jsme zde měli na vycházku to ani nebylo možné zajít do mnoha z různých obchodů nebo navštívit zdejší adventní trhy, za to jsem narazila v jednom obchodě s minerály (nádhera, pro nás s dcerou past) na jednoho velmi všímavého přistěhovalého Rakušana původem odněkud z Indie či podobných končin který mne velmi a velmi mile překvapil. Jak jsem psala v minulém článku, a bylo to i vidět z jedné fotky, v Bad Ischlu docela dost pršelo. Což je pro člověka fotícího ne zrovna příjemná situace. Za prvé mu nekape na karbid, ale na objektiv, a za druhé objektiv je nejslabším místem aparátu v případě deště. A já se snažím dokumentovat fotkami hodně. Tudíž mám aparát neustále v pohotovosti. Takže když jsem šla v daném obchodě zaplatit za magnetku, všiml si onen dobrý muž mého poněkud vlhčího foťáku a nabídl mi jak utěrku na objektiv, tak i igelitovou taštičku, kterou bych si při focení mohla přes aparát natáhnout. Není bez zajímavosti, že zhruba pět minut před tím jsem dceři říkala venku že mne štve, že jsem si zapomněla vzít igelitový sáček k použití stejnému. Ráda jsem si jí od něj vzala a s radostí mu poděkovala a nechala pár centů jako dýško. A napadlo mne, jestli by to samé udělal někdo tady u nás. Nejen našinci, ale i tůristovi. Vzhledem k tomu, jak jsou čeští prodejci (bohužel) vyčůraní, počítám, že by mu tu taštičku, pokud by je něco takového vůbec napadlo, ještě pořádně cenově vosolili. Nakonec jsem taštičku ani moc nepotřebovala, zalezly jsme si rovnou do autobusu a později se počasí umoudřilo a pršet přestalo. Ale... začalo sněžit. Co sněžit, chumelit....
Ale o tom až příště ....