Předposlední červencový den mi volala dcera,
že jí napadlo jestli bych nechtěla přijet s Matýskem. Jenže jak zjistila tak nemám moc dobré spojení. Nemám, prázdninový jízdní řád to pěkně zamotal a znemožnil někam jezdit. Naštěstí tu zrovna byl syn, který si přijel uklidit auto, tak jsem se domluvili že až bude hotov, tak mne do Litomky vezme. Ovšem netušila jsem že to jeho gruntování bude tak důkladné a vyrazíme až kolem sedmé hodiny. Naštěstí je ještě dlouho světlo tak jsme měly ještě čas se sebrat a s Matýskem vyrazit na podvečerní procházku...... Těšila jsem se tak že budu mít alespoň možnost si vyfotit na rovině! západ sluníčka bez toho že by mi něco neustále vadilo ve výhledu. Ale člověk míní, příroda mění. Než jsme se dokopaly tam kam jsme měly namířeno, doposud vcelku neoblačná obloha se zatáhla a sluníčko zmizelo za hradbou mraků, z které jen nesměle vykukovalo kouskem a pár paprsky. Nafotila jsem i tak pár fotek a jelikož bylo nehezky šedivo, tak aby to mělo alespoň trochu nějakou atmosféru fotila jsem opět na režim západu se světelností 8000 luxů. Vznikly tak fotky které jsou sice tmavší než bylo opravdu nebe, ale nejsou alespoň fádně šedé.
Nejdřív bylo takhle krásně skoro bezmračno, jen tenhle zajímavej mrak nad městem
Sluníčko ho krásně zabarvilo
Jenže pak se začaly mraky takhle sbírat ....
...... a sbírat ......
...... a bylo jich čím dál víc .....
V dálce je vidět že prší, ale zůstalo to tam
...... až ze sluníčka zbyl jen tenhle kousek a pár paprsků .....
Fotila jsem ještě pár lučních fotek ale ty až příště. Protože se zase přehouply prázdniny do srpna a jako každý rok se dneska dostaví pravidelná návštěva z Prahy a tak nevím kolik bude času na focení....
