Jako jedno z mála dětí
nemám ráda cirkusy a ani jsem moc nemusela poutě. Je fakt že teď v nich nalézám zdroj fotografických úlovků, jenže zase se ty tradiční poutě tady poblíž nekonají. Jedna velká bývá na Mníšku před zámkem a je opravdu pěkná, ale málokdy ji stihnu.....jedna krásná bývala v Chrudimi (nevím jestli se ještě koná, snad jestli tu je někdo z čtenářů z jejího okolí může se zmínit jak to je) a Matějská, tak to je kapitola sama pro sebe.
Tady ve městě bývá jen na malém plácku pár atrakcí a tak není divu že se tam zrovna davy nehrnou. A živobytí to asi taky není zrovna lehké...
To cirkus ten tu má víc prostoru na louce u benzínky. A tak než přijede hlavní vojsko předvoj musí připravit tenťákům prostor pro stavbu šapitó, což znamená i vzít do ruky kosu a pěkně celý prostor posekat. Koníci pomůžou tím že se napasou a zároveň i zmenší plochu na sekání....
Rodinné klany starých cirkusáckých rodin mají neuvěřitelnou soudržnost. Asi je to tím, že se musí naučit spoléhat se při cestách po světě jen a jen na sebe. I přes můj odpor k cirkusům mají v tomhle můj obdiv. V tomhle za nimi dost pokulháváme....
Berouskové jsou proslulí svým uměním práce s medvědy. Jestli i tahle odnož má medvědy nevím.....
A jak jste na tom byli a jste vy co se týče obliby poutí a cirkusů?