Když jsem při silvestrovské cestě k dceři viděla ty
nádherně namrzlé stromy, které jsem si ovšem nevyfotila, říkala jsem si
nic se neděje, zítra je taky den. V neděli jsem poprosila muže jestli by mne
nevzal autem zpátky na kopec že bych si tam tedy něco nafotila když jsem to nestihla den
předtím. Ani moc neprotestoval a tak jsem se vybavila fotobatohem, našprtanými
vědomostmi o focení krajiny a vyrazili jsme. Jenže ouha, příroda se mnou sehrála
nehezkou hru a tak když jsme dorazili nahoru na kopec, zjistila jsem s velkým zklamáním,
že po kráse předchozího dne je veta. Nic, nic a zase nic. A přitom silvestrovská noc
byla totálně mlžná a mrazivá. Jenže bohužel jen v údolích ale ne na kopcích .....
A tak jsem udělala druhou chybu. Řekla jsem muži že tedy pojedeme zpět.
Sjet až dolů, měla bych co fotit, protože pod kopcem už to zas bylo krásně namrzlé, jenže to
jsem netušila. A když původně nejisté sluníčko zjistělo a začalo svítit naplno, vzala jsem tedy foťák
a vyrazila alespoň tady, do údolí Srnovského potoka.
Na téhle fotce je krásně vidět to, o čem jsem psala na začátku. Údolí namrzlá, vršky kopců
bez jakékoli námrazy.
Ve střední poloze bylo ještě krásně bílo .....
...... dokonce i na osluněné stráni
A tak přišly na řadu sušiny se svými nádhernými ozdobami
Když jsem vylezla na kopec na druhé straně údolí naskytl se mi takovýhle pohled ....
..... na další inverzní mlhu ......
...... která se pomalu plazila po úbočí Kozlovského hřebenu
