Někdy sice víte ....

 

.... že k vám prostě přiletí zpráva o skonu

někoho koho jste sice znali jen z virtuálního světa blogerů, ale i tak byl pro vás něčím blízký. Takový byl i Miloš z blogu Mish Mash. Člověk s  neskutečným přehledem v mnoha odvětvích kultury, cestovatel ....

Na jeho blog jsem chodila velmi ráda, protože vždy jsem se tam dozvěděla mnoho zajímavých věcí nebo navštívila místa kam já se ani nepodívám. Pravda, občas jsme si nesedli v názorech politických, stáli jsme na opačných stranách, já si občas ulevila no jo, Brňák, to je prostě diagnóza, ale vždy jsem ho obdivovala v tom co znal. A musela jsem ho obdivovat ještě víc po jeho veřejném přiznání o marném, leč statečném boji s rakovinou.  Tou zákeřnou mrchou která sejmula i Jiřinku z N. velkou bojovnici a taktéž stejně nadšenou cestovatelku jako byl Miloš. Nejvíc mne štve, že s oběma jsem měla v plánu se setkat osobně, nějaké domluvy i proběhly, ale bohužel nemoc byla rychlejší. A tak mne napadlo, co kdyby jsme každý kdo k Milošovi nebo Jiřince chodil na blog jim alespoň jedním článkem o něčem co oni pro změnu u nás obdivovali vzdali hold. Co vy na to? Přidáte se ke mě? ....

Růžová tmavá ....

 

.... je předposlední barevnou kombinací

květin z mé zahrady focených v loňském roce. Je pravdou, že někdy se ty barvy tak prolínají, že nevím jestli je zařadit do světlé růžové, tmavé nebo do fialové, ale tak snad mi některé odchylky odpustíte. Zatím musím říct, že focení teď nějak zanedbávám, sice jsem teď o víkendu trochu foťák prohnala v Rakousku abych z něj vyhnala případné pavouky, ale jinak ho do ruky moc neberu. Před velikonočním víkendem mi nebylo úplně nejlíp, z práce jsem chodila utahaná a bez nálady na cokoli jiného než zalézt do postele. I zahrada chvíli stála, teď už se ale zas snažím dohánět zameškané. Aby bylo pak co fotit 😉 ....