Konečně jsme se nalodili, loď opustila přístav ve slepém rameni Dunaje
v Melku a vplula do majestátního toku Dunaje. Ukázalo se, že vítr krásně osvěžuje
a za malou chvíli jsme už připlouvali k první z památek na obou březích Dunaje
které celou 36 km dlouhou trasu údolím Wachau lemují. A kvůli nimž je i zapsáno
na seznamu UNESCO. Je to zámek a klášter Schönbühel. Je od Melku vlastně
coby kamenem dohodil.
Klášter servitů byl postaven v roce v 17. století díky jedné šlechtické rodině. Vše
zde mělo napodobovat Izrael, Golgotu, hrob i rodiště Krista i podzemní betlém.
Ke ksotelu se začaly pořádát poutě ke sv. Rosálii - ochránkyni před morem.
Po josefínských reformách zájem o poutě ustal a tak v roce díky nezájmu i o samotný řád
Servitů, byl klášter v roce 1980 uzavřen. V roce 1844 jej navštívila sedmiletá princezna
Alžběta Bavorská, pozdější císařovna SIsi. O mnoho let později, když jela po Dunaji
do Vídně na svojí svatbu opět tento klášter a zámek mohla obdivovat, tentokrát
z lodi a vzpomenout si na to, když jako malá z něj mávala na lodě
plující po Dunaji ....
Budova kláštera. Před apsidou je terasa na které stála malá Sisis a mávala projíždějícím
lodím. Ostatně obě dvě skály zvané " Kuh a Kalb" (Kráva a Tele) představují pro lodě
nebezpečné místo
A takhle se vám představí zámek hned jak podjedete nedaleký most přes Dunaj
Dnešní podoba zámku který byl vystavěn na místě starého hradu je z roku 1819 - 1821.
Zámek v roce 1927 získávají hrabata von Sailern - Asparg kterým patří dodnes. Tím pádem je
zámek v soukromém držení a tudíž není veřejnosti přístupný
A několik pohledů na další památky. Naproti klášteru Melk přes řeku stojí město
Emmensdorf an der Donau a v něm tento farní pozdně gotický kostel sv. Mikuláše
Zřícenina hradu Weitenegg ve stejnojmenném městě
A jeden z mnoha kostelů o kterých jsem nic nezjistila, páč nevím jak se jmenují
městečka v kterých stojí. Dá se říci, že co ves, městys nebo město, v každém
najdete na obou březích stát kostel. Ono to bohužel není až tak dobře vidět, ale zrovna
u tohoto mne zaujala "maskáčová" střecha na věži. Krytina byla v několika
odstínech a opravdu vypadala jak maskáče. Ovšem při hledání informací
i jiné památce jsem čistě náhodou narazila na fotku tohto kostela i se jménem.
Takže se jedná o kostel sv. Mořice v obci Spitz an der Donau
