Když jsem byla před skoro třemi lety s dcerou
vybírat nábytek a kuchyňské vybavení do jejího nového bytečku
v Brně v IKEA, přivezla jsem si odtamtud orchidej jménem Dendrobium nobile.
Krásně mi kvetla, a prospívala, ovšem pak mi jí popálil mráz
i když je to odrůda opravdu chladnomilná. Byl asi přece jen větší než na kolik
jí příroda zkonstruovala a hlavně, byl asi úplně jindy než je zvyklá (bylo to zas v květnu
je to měsíc nějaký tady u nás na ty pozdní mrazy prokletý) a chudinka dostala na frak.
Dostala se z toho, ale s podlomeným zdravím a dává se celou dobu do kupy. Ale
dává se evidentně dobře, protože jsem na ní objevila jeden stonek se třemi poupaty.
Letos jsem byla pro kuchyňské vybavení do nového bydlení se synem a co jsem
si krom několika drobností do kuchyně přivezla? Jasně, hádáte správně. Orchidej!
A to orchidej Dendrobium nobile č. 2. Chtěla jsem původně úplně jinou, ale ta
nebyla a tak jsem šáhla po téhle, s výraznou barevností.
A proč jí sem dávám až teď, měsíc po tom co jsem jí koupila? Protože jsem na nějaký čas
úplně ztratila chuť fotit. Nějak se mi najednou foťák znechutil. Navíc ještě do toho
přišla choroba a s ní bez jedné desetinky čtyřícítka horečka, pak tedy trochu slezla, nicméně
vysál ten týden opravdu intenzivních teplot a kašle ze mne chuť na cokoliv. Včetně jídla ....
Teprve včera jsem si řekla, že by to asi chtělo něco zas začít fotit, abych zas trochu naplnila archív
a tak jsem si vzala objektiv a k němu makro kroužek a šla jsem na tu mou krasavici.
Teď si říkám, jakej jsem byla blb, a neposlala si foťák na vyčištění. Už to potřebuje jako sůl
a nebyl by mi tak chyběl .... no budu to muset udělat stejně, protože cesta do Prahy
zatím nehrozí abych ho zavezla osobně do Nikona, a vyčistit si po třech letech intenzivní práce
už opravdu zaslouží.