středa 25. července 2018

Rok utekl jak voda a je tu malá slečinka ....





Tak, tak .... jak čas utíká nejvíc vidíme na svých dětech a vnoučatech. Před rokem a jedním
měsícem mne dcera poprvé oslovila babi, a přibyl nám do rodiny malý uzlíček s modrýma
očima. Občas zlobivý, občas rozmrzelý, občas svéhlavý, ale přesto přese všechno je to
naše milovaná Bobulka a velký poklad svých rodičů. V její přítomnosti se ze mne stává
neustále se dementně tlemící člověk, lezoucí po čtyřech, hopsající stejně jako ona, s neustále
opatlanýma brýlema a vytahanýma ušima od toho, jak sesnaží mi urvat náušnice.
Peklo začíná Matesovi kterému krade hračkya leze do pelechu, ale stejně
jak my všichni i on podlehl kouzlu téhle malé slečinky a promíjí ji
všechno, za co by nás ostatní okamžitě sežral ....




Začíná jasně svými výrazy dávat najevo co si o nás okolo ní myslí Smějící se