Po noci kdy mne vytáhly neodbytné myšlenky a měsíc
nafotit ony popůlnoční abtrakce jsem byla docela dolámaná a tak jsem si říkala že asi bude nejlepší se jít projít do lesa a myšlenky v klidu třídit případně vyhnat do pryč. Ale i u toho focení se nějak pořád ten nelad projevoval, jindy když jsem si potřebovala pročistit mozek stačilo vzít foťák a bylo, ale tentokrát jsem nebyla schopná se na nic soustředit a marně jsem hledala nějaké témata či vhodné objekty k focení. Myslím že v tomto případě bych byla vděčná za to umět ztratit špatné vzpomínky a nemít jich plnou hlavu..... no a tak vznikl tenhle výběr.
A trochu koketní sluníčko schovávající se a vykukující mezi větvemi
A prosvětlující trávy
Tolik z hloubání a bloumání a příště se zajedeme podívat zase do zámeckého parku v Dobříši a to vlastně hned dvakrát. Jednou jsem tam byla sama a podruhé s dcerou. Při jejích výletových zkušenostech mne ohromně překvapila tím, že nebyla ani ve francouzském parku ani v anglickém o jehož existenci vlastně neměla ani ponětí....
