04 ledna 2012

Mé zahradnictví aneb tohle všechno na jaře ven a na podzim dovnitř.....

Mám ráda kytky. Mám moc ráda kytky, a tak se je snažím co nejúspěšněji pěstovat a mít jich hodně. Nemáme sklep. Nemáme ani garáž, ale za to máme ještě jednu velkou půdu.(Tu menší si syn předělal na pokoj). A mám bolavá záda. Hodně bolavá a tak aby se jim bolelo ještě víc a lépe, tahám každé jaro z půdy dolů všechny přezimující květiny a zase každý podzim je na půdu tahám zpět. Někdy mi pravda pomáhají děti, ale zpravidla v době když je nutno narychlo natahat kvůli počasí kytky zpátky jsou na potvoru v práci buď na denní (dcera do šesti večer) nebo má syn v servise nějaký špek na motoru a pachtí se s tím do osmi do večera. A na podzim se kvapem dny krátí a tak čekat až se dostaví domů, najedí a jsou schopni nějaké činnosti, znamená nosit kytky domů za tmy. Takže když hoří agrotechnické termíny musím je tam prostě natahat já. Na půdě pak chodím celou zimu kytkám domlouvat, opečovávám je, ostříhávám na fuchsiích narostlé vytáhlé výhony a s blížícím se jarem je i na půdě přesazuju. A ještě jedny obyvatelky tam mám. přezimují tam v sudu i rybičky z jezírkaUsmívající se.
Na půdě pak kytky všude rozvěsím po trámech, naskládám na různá prkna a stolky a snažím se, aby mě při zalévání nepromáčely strop....


To je sbírka dceřiných fíkusů benjamína. Tedy těch menších, ještě má syn nacpaný v pokoji tři opravdu velké.....








Omlouvám se za ne zrovna upravené prostředí, ale je to v zatím ještě v nehotové části domu. Tedy spíš v nezrenovované....