...... takže jo, máte ji tady.
Onen neskutečný přírodní kýč, ale táááák pěkný!
Musím říct že ty dvě hodiny focení ve zdánlivě nekonečné
žluti řepky s modrou oblohou nad hlavou mne neskutečně
nabily energií. Bylo mi tam strašně moc dobře když jsem
poslouchala to bzučení hmyzounků sbírajících pyl na
květech, zpěv skřivanů a ňuchala tu medově
sladkou vůni. Tedy zatím vůni, protože po
odkvětu ta rostlina až do sklizně už
jen děsně páchne, obzvlášť když
je deštivo .....
A musela
jsem dát
džíny do
pračky,
protože
jsem je
měla celé
žluté
od květů
kterými
jsem
chodila
sem a
tam....
Ještě tu ovšem čekají řepkové detaily a hmyzounci které jsem na řepce nachytala.
Tudíž Hani a Majko, myslím že budete mít té žluti nakonec plné zuby! 
