01 ledna 2018

Tentokrát divadelní silvestr ....




Od doby, kdy jsem nechala všechny své kamarády
s kterými jsem velmi ráda trávila silvestry v Praze a i tady
se tak nějak rozpadlo společenstvo s kterým jsme trávili poslední den
roku, tenhle den pro mne ztratil své kouzlo, a stal se úplně oyčejným všedním dnem.
Nebýt dlouholeté umanutosti mé drahé polovice, která tvrdošíjně trvala na tom, že
se budou dělat chlebíčky a bude se slavit u televize. Že to bylo rok od roku nudnější
nemusím asi ani říkat (Ještě tak kdybychom nebyli všichni celých 364 dní pořád pohromadě
tak bych ráda ten rodinný silvestr i absolvovala) Takže z každého dalšího silvestra jsem vždycky
měla osypky. Až do doby, kdy jednou naše rodina komplet ochořela a trávila
silvestra každý ve své posteli s čajíčky a léky. A zjistili jsme, že když si každý bude trávit
silvestr jak chce, vůbec nic se neděje a naopak jsou všichni šťastnější.

Takže už jsem trávila silvestra při knížce, tvořením, sezením u veterináře
a čekáním na to jak dopadne Bobešova operace, relaxačním vymalováváním,
sledováním všech tří dílů Pána prstenů a letos k tomu přibyl silvestr divadelní.
Ne že bych ho ztrávila v divadle, ale díky mánii polovice stahovat si a sledovat
různé staré filmy a občas nějaké divadelní představení, u čehož je schopný sedět
od jedné hodiny až do večera, jsem přišla na jedno úžasné divadelní představení
které je na silvestra jak dělané. Není to sice žádná třeskutá komedie, spíš je to
taková hořká komedie ze života, ovšem je to neskutečná one women show
Elišky Balzerové.
Hra se jmenuje Můj báječný rozvod irské autorky Geraldine Aron a světovou premiéru
měl v Galway v roce 2001.
Angelu Kennedyovou Lipskou opustí kvůli mladé milence po mnoha letech soužití manžel.
A ona se najednou musí srovnat s tím, že už není manželkou a matkou
a musí se učit žít sama jen se psem. Banální situace, kterou zažilo už mnoho žen.
Takže jak z tohoto vcelku smutného tématu udělat komedii ?
Vzít jednu skvělou herečku a nechat jí zahrát všech patnáct postav které ve hře
vystupují. A to udělala Eliška Balzerová naprosto luxusně. Záznam který jsem já
viděla je z Violy, ale hrál se i na Fidlovačce a po odchodu Elišky z tohoto divadla
se hraje i ve Studiu DVA. Úspěšně (200 repríz) se nehraje jen u nás, ale po celém světě.
A tak jsem zas ztrávila silvestra podle svého gusta ....