Od doby, kdy jsem nechala všechny své kamarády
s kterými jsem velmi ráda trávila silvestry v Praze a i tady
se tak nějak rozpadlo společenstvo s kterým jsme trávili poslední den
roku, tenhle den pro mne ztratil své kouzlo, a stal se úplně oyčejným všedním dnem.
Nebýt dlouholeté umanutosti mé drahé polovice, která tvrdošíjně trvala na tom, že
se budou dělat chlebíčky a bude se slavit u televize. Že to bylo rok od roku nudnější
nemusím asi ani říkat (Ještě tak kdybychom nebyli všichni celých 364 dní pořád pohromadě
tak bych ráda ten rodinný silvestr i absolvovala) Takže z každého dalšího silvestra jsem vždycky
měla osypky. Až do doby, kdy jednou naše rodina komplet ochořela a trávila
silvestra každý ve své posteli s čajíčky a léky. A zjistili jsme, že když si každý bude trávit
silvestr jak chce, vůbec nic se neděje a naopak jsou všichni šťastnější.
Takže už jsem trávila silvestra při knížce, tvořením, sezením u veterináře
a čekáním na to jak dopadne Bobešova operace, relaxačním vymalováváním,
sledováním všech tří dílů Pána prstenů a letos k tomu přibyl silvestr divadelní.
Ne že bych ho ztrávila v divadle, ale díky mánii polovice stahovat si a sledovat
různé staré filmy a občas nějaké divadelní představení, u čehož je schopný sedět
od jedné hodiny až do večera, jsem přišla na jedno úžasné divadelní představení
které je na silvestra jak dělané. Není to sice žádná třeskutá komedie, spíš je to
taková hořká komedie ze života, ovšem je to neskutečná one women show
Elišky Balzerové.
Hra se jmenuje Můj báječný rozvod irské autorky Geraldine Aron a světovou premiéru
měl v Galway v roce 2001.
Angelu Kennedyovou Lipskou opustí kvůli mladé milence po mnoha letech soužití manžel.
A ona se najednou musí srovnat s tím, že už není manželkou a matkou
a musí se učit žít sama jen se psem. Banální situace, kterou zažilo už mnoho žen.
Takže jak z tohoto vcelku smutného tématu udělat komedii ?
Vzít jednu skvělou herečku a nechat jí zahrát všech patnáct postav které ve hře
vystupují. A to udělala Eliška Balzerová naprosto luxusně. Záznam který jsem já
viděla je z Violy, ale hrál se i na Fidlovačce a po odchodu Elišky z tohoto divadla
se hraje i ve Studiu DVA. Úspěšně (200 repríz) se nehraje jen u nás, ale po celém světě.
A tak jsem zas ztrávila silvestra podle svého gusta ....
Já už dávno trávím poslední rok v roce jako ty. Můj muž v 18 hodin povečeří, jde se umýt, sedne k televizi a v 22 už spí s vatou v uších. Já se tak nějak potkávám s Michalem, ale jinak jsme každý ve svém pokoji. A vyhovuje mi to.
OdpovědětVymazat[1]: No to jsem ti chtěla napsat, že já na žádný problém nenarazila. Tak jedině hodit dotaz na podporu, co by to mohlo být...
OdpovědětVymazatJá jsem Silvestra strávila z části na netu a jinak koukáním na kriminálku. Už dávno Silvestra neřeším. Tentokrát z nějakého důvodu odpadl i půlnoční přípitek s mužem, přestože nespal. Večeři dostal teplou, chlebíčky jsem nedělala-pro nás dva to nemělo cenu a na pití nebyla jaksi chuť.
OdpovědětVymazatDivadlo o Silvestru - to není špatná volba.
OdpovědětVymazatDivadlu přicházím čím dál víc na chuť, do Brna dost často zajíždějí i pražští a bratislavští herci, takže nám tu nic nechybí.
OdpovědětVymazat[5]: Když jsme se nastěhovali sem, tak jsme taky zajížděli do Brna do divadla, organizovala to obec. Jenže s tím přestali a mužskej, jak by měl řídit tak se na to raději vykváknul. A tak si holt musím divadlo stáhnout do počítače a pak si na něj koukat takhle doma. Je to z jedné strany nanic, ale zas může u toho člověk být zalezlej pod peřinou a v pohodě se koukat kdykoliv
OdpovědětVymazat[4]: Tak mě osobně rachejtle nevadí, jsem velká milovnice ohňostrojů. Jenže taky zvířátek a těch mi je vždycky strašně líto. Vím sama co to dělalo s naším psem. Jenže u něj to bylo díky autonehodě. Ostatní psi jsou a byli naprosto v pohodě.
OdpovědětVymazat[3]: Byť mu říkám ať se na to vyprdne, dělá manžel každý rok chlebíčky,tak aspoň jsem ho už naučila ať jich dělá míň. My si přiťukli někdy v osm a v deset už byl v limbu . Já šla spát někdy o jedenácté když jsem naposledy vyhnala psiska na zahradu. Víno jsem si dávala po troškách během dne,a na závěr jednu sklínku k tomu dívání.
OdpovědětVymazatTo je tak krásný, když si na Silvestra dělá každý, co chce . My třeba pohromadě sledujeme mistra Beana a Comeback, což je taková tradice. Já pak v deset usnu a co dělají ostatní, je mi už jedno .
OdpovědětVymazatAno, to je velmi dobré představení. Já mám silvestra jako celkem obyčejný den, jen si o půlnoci otevřu láhev šampaňského a jdu o něco později spát, abych tu láhev stihl vypít .
OdpovědětVymazatZažila jsem něco podobného minulý rok, byli jsme na Simoně Stašové, bylo to úžasné a úplně jiné než se veselit řízeně. Bohužel pochod po Václaváku z divadla byl jako ze špatného filmu, dostat se k dceři na periferii bylo šílené, takže jsem letos s díky odmítla.
OdpovědětVymazat[11]: Však taky je tohle představení k tomu Simoninu připodobňováno, resp. se o nich říká že to jsou dvě špičková one lady show u nás. Však taky jsou to dvě špičkové herečky! Studio DVA začíná nabývat velké obliby.
OdpovědětVymazat[10]: O to, aby byl silvestr brán, hlavně mou polovicí, jako úplně normální den jsem bojovala leta. Až posledních osm let se mi to trochu daří. A po odchodu dětí už jsme se k tomu konečně dokopali. Připijem si tak v deset, a jdeme spát!...
OdpovědětVymazat