Ve zdejších lesích roste trochu jiné kapradí než je většina z nás zvyklá, je to kapradina hodně vysoká a má jméno hasivka. Její husté porosty zabírají popravdě ta nejlepší místa kde jsme sbírávali houby. Využívá na rozdíl od věšiny stínomilných kapradin místa kde je volný prostor a sluníčko. A toho je teď po těch několika silných vichřicích tady mezi lesy dost....
Má vždy jen jeden, za to hodně velký a vysoký list. Ten následující mi "koukal" z očí do očí. A to měřím přes 170 cm.
Že se tu datlové činí na stromech je hodně slyšet, a takhle to vypadá když odletí, kůra borovice pak připomíná ementál, samá díra.....
A teď proč je tu tahle větvička. Kdo se trochu vyzná v jehličnanech, ví že je to docela vzácnost. Najít totiž jedlovou větvičku i se šiškou, byť i jako v tomto případě ne úplně celou, se zas tak moc často nestává. Jedlové šišky se totiž na rozdíl od ostatních šišek rozpadají již na stromě, nepadají dolů celé jako třeba borové nebo smrkové.
.
