07 června 2011

Dlouho jsem se neukázal, tak to musím napravit...

Nebude to dlouho trvat a bude mi půl roku. Už jsem vyrostl natolik, že si všude vyskočím, i do paniččina nového a dost vysokého pelíšku. Ale tam to stále ještě ve většině případů beru přes noční stolek. Holt zvyk je železná košile.....
A začínám vypadat jak Bobešovo a Matyldino štěně, alespoň to říká spoustu lidí, kteří mne vidí přes plot jak běhám s Bobešem okolo a štěkáme na ně. Ale taky se peru i když jen tak z legrace s Jutýskem. I když zatím on je pořád větší jak já a asi to tak zůstane napořád. Někdy ho tahám po zemi za chlupy já, jindy sevře mne on v pevném objetí a nemůžu nic dělat. Ale jinak jsme pořád i když to může znít divně velcí kamarádi...
Všechny zdraví Mates.

Moje kamenné srdce a jiné....


Mám dvě srdce, svoje, které stále touží milovat a být milované. Mám kamenný potok a v něm i srdce kamenné. A některým lidem včetně mojí dcery se zdá že i to moje je kamenné, když někdy prostě netruchlím tak jak by si představovali. Ale to je jen obrana, jinak bych to svoje vlastní už měla dávno roztrhané na cáry...


Kamenný potok
Kamenné srdce


Mám kamennou lasturu a lastury v kameni....
Kamenné věci
Kamenné věci
Kamenné věci
Mám zkamenělý oběd - vepřovou panenku....
Kamenné věci
Mám jen jednu chybu, že já sama neumím být z kamene a tak mne život hodně omlátil o kameny, které mi osud přivalil do cesty....

Chtěla bych stroj času...

Opravdu bych chtěla mít svůj maličký stroj času. A dosavadní zkušenosti. A pak bych se snažila napravit tu hromadu chyb, které jsem i přes varování druhých dělala. Své největší lásce bych řekla jak moc jí mám ráda a jak mi na ní záleží a jak o ní nechci přijít. Pak by se mi možná neztratila na čtvrt století ze života. Možná bych pak ani nemusela dělat další chybu v tom, že jsem si natruc vzala člověka před kterým mě všichni varovali. Můj život by možná byl o něco barvitější a zajímavější a určitě bych se vyhnula seznámení i s tím co to znamená domácí násilí. Ale třeba bych se stejně zase rozvedla kvůli něčemu jinému, nevím, ale určitě bych to chtěla zkusit.
Svým rodičům bych zase řekla, že se o mě nemusí bát a mohou mě bez zbytečných řečí a strachu pouštět kam bych ráda. A aby mne více drželi u školy. Třeba i násilím. A v té škole bych asi zkusila dělat o hodně víc než jsem dělala.Dala si vyšší cíle a snažila se být sebevědomější a cílevědomější. Možná bych pak dělala to co by mě opravdu bavilo, a to veterinu anebo bych skončila u koní.
Svojí kamarádce bych víc říkala ať se neváže na nespolehlivé chlápky, s kterými si jen komplikuje život.
A hledala bych všechny ty lidi s kterými jsem se seznámila až tak pozdě a prošvihla jsem tolik času bez nich. A ty s kterými jsem se seznámila a bylo mi s nimi fajn, bych se snažila za každou cenu udržet ve svém životě. Ale musela bych mít ty nynější zkušenosti. Je ale také možné že i přes to, že bych už věděla to co vím teď by se stejně můj život ubíral třeba oklikou k tomu co je dnes. Mám moc ráda film Srdcová sedma s Gwyneth Paltrow, právě o tom co by kdyby, jak jeden malý okamžik dokáže úplně změnit život nebo ne.
Právě proto bych moc chtěla ten svůj malý stroj času.....