18 října 2018

Výstava poprvé a podruhé ....



Když jsem se teď koukala na fotky, které chci dnes přidat a četla to co jsem vám minule slíbila, docela se bojím, že jsem slíbila víc než dám. Ono chodit a fotit každou jednu z 52 úžasných fotek je vůči autorovi značně nefér. Má svůj katalog kde jsou mnohem lépe nafocené a abych je mrvila já přefocováním to by bylo přes čáru. Ale zas alespoň pro přiblížení sálu a toho jak tam fotky působí je nutné něco nafotit. Takže jsem udělala kompromis, všechny fotky až na jednu jsem vzala letem světem zdálky. 
Při minulé výstavě jsem se strefila s prohlídkou na den, kdy v sále byla připravená svatební tabule. Možná to někoho rušilo, ale mě se to moc líbilo. Ta místnost dostala takové příjemné ovzduší. Tentokrát se žádná svatba nekonala, a tak při první mojí návštěvě bylo ve výstavní místnosti jen pár řad židlí a o druhé zela už studenou prázdnotou. O to víc ale vynikaly ať už tlumené nebo žhavé barvy Petrových fotek. 
Druhá věc je, že Petr se skvěle poslouchá. Vlastně stejně dobře jako se čte, a proto vždycky setkání s ním je pro mne takovým malým svátkem. Je málo takových lidí kteří vás dokáží pobavit humorem jemným, laskavým a inteligentním a stejně je tak požitek si s nimi nad kávou a dortem povídat o radostech a strastech všedního života....