Spokojení,vyběhaní a napapkaní si všichni hovíme na sedačce a čekáme až se nám vrátí zbytek lidské smečky z lyžování.....
Jsem rošťák i džentlmen, gaučák i sportovec, kamarád i hlídač, ale hlavně JSEM DANDÍK !
14 února 2011
Pamatujete se na ně?......
Na různé tabulky, ať už příkazové, informační, zákazové či jiné jsme všichni zvyklí. Některé nás dobře pobaví, jiné nás nechají zcela chladnými.
Ale že se z nich mohou stát i artefakty ozdobné, vtipně umístěné a seskupené na starých holých kmenech, nebo na prknech ohrady to napadne málokoho. A zvlášť tabulka o zákazu volného pohybu psů je na pozemku, kde se neustále v přítomnosti majitele a jeho návštěv pohybují dva i více psů, působí velmi komicky. A ještě jedna tabulka působí v oblasti Jižních Čech na ohradě s ovcemi hodně exoticky a to je upozornění na soby. I když u majitele pozemku si jeden nikdy nemůže být jistý, co dalšího ho napadne do svého malého hospodářství přidat .
Když dostanou staré věci novou šanci......
Když se starým věcem dá šance na nový život, dokáží mile překvapit svou novou podobou a zároveň vkusně doplnit jakýkoli interiér, a když je to v interiéru dřevěné chaty, na trámech a poličkách, získají pro sebe krásný rámec....
A ať se jedná o staré krabičky od kakaa, bonbónů, a jehel do šicích strojů nebo staré mosazné kotlíky a pánve, či žehličky, konvice na vodu, nebo dvouramenné váhy, mohou žít v klidu a bez obav že je opět někdo vyhodí, svůj nový život.
Asi nejstarším a nejhodnotnějším kouskem téhle domácí sbírky, je ešus českého legionáře, i z místem bojového nasazení......
S takovými žehličkami by dnes asi žádná hospodyňka už nechtěla a ani neuměla žehlit, ale proč je hned zatracovat a vyhazovat, když dokáží tak pěkně obzvláštnit poličky. A detailní pohled na průduchy, které napomáhaly tomu, že žhavé dřevěné uhlí které se vkládalo dovnitř, se mohlo kývavým pohybem ruky dopředu a dozadu ještě víc rozpálit a tak se žehlící plocha ohřávala, nás udiví svojí pravidelností a precizností práce.
Víkend na jihu.....
Uplynulý víkend byl ve znamení veselých tabulek a jiných kuriozitek,jako je třeba veverka v kleci. Ale také i vrácené krásy a kouzla starých věcí.
Byl jsem s paničkou a Luckou na návštěvě u člověčího táty u něj na chatě v Jižních Čechách.Bylo domluveno, že v sobotu pojedou lyžovat do Rakouska a panička zůstane s námi, to jest se mnou, tátou a mámou na chatě, protože ona nepatří mezi lyžující, a bude se o nás starat a zároveň se i postará o plná břicha sportujících, a našich.
Oproti minulému roku ale už nebylo takové přepychové počasí, kdy se dalo i opalovat a z Rakouska lyžaříci dorazili zpět s červenými tvářemi od sluníčka, a my pejsci se venku váleli na sluníčku a odpočívali po dlouhé procházce po místních krásných lesích.
Ale procházka se nakonec přece jen konala, protože sluníčko se nechalo přemluvit a na pár hodin vykouklo.
Líbilo se nám to všem a běhali jsme jak o závod tam a zase zpátky, váleli se v trávě a jehličí a dokonce i jinak vážnější mamka běhala za námi jak vítr.
Na to že jsme byli v království rybníků a vody vůbec, poukazovalo i množství odvodňovacích struh a stružek v lesích. Tajemné cesty do hlubin lesa a atmosféra připomínající že jsou zde i blata, a rašeliniště....
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)