Když se starým věcem dá šance na nový život, dokáží mile překvapit svou novou podobou a zároveň vkusně doplnit jakýkoli interiér, a když je to v interiéru dřevěné chaty, na trámech a poličkách, získají pro sebe krásný rámec....
A ať se jedná o staré krabičky od kakaa, bonbónů, a jehel do šicích strojů nebo staré mosazné kotlíky a pánve, či žehličky, konvice na vodu, nebo dvouramenné váhy, mohou žít v klidu a bez obav že je opět někdo vyhodí, svůj nový život.
Asi nejstarším a nejhodnotnějším kouskem téhle domácí sbírky, je ešus českého legionáře, i z místem bojového nasazení......
S takovými žehličkami by dnes asi žádná hospodyňka už nechtěla a ani neuměla žehlit, ale proč je hned zatracovat a vyhazovat, když dokáží tak pěkně obzvláštnit poličky. A detailní pohled na průduchy, které napomáhaly tomu, že žhavé dřevěné uhlí které se vkládalo dovnitř, se mohlo kývavým pohybem ruky dopředu a dozadu ještě víc rozpálit a tak se žehlící plocha ohřávala, nás udiví svojí pravidelností a precizností práce.
To je nádhera, miluji takovéhle poklady. A je vidět, že majitel si jich považuje - ty kotlíky jsou vycíděné jedna radost!!!!
OdpovědětVymazat