.... jsem měla vybrané zájezdy dva. Oba si byly tématicky
blízké, jen s tím rozdílem, že první mne zavedl do Horní Lužice a druhý " jen " do Středočeského kraje. Myslím, že už některým návštěvníkům došlo, že tentokrát jsem se byla podívat na rododendrony v parku zámku Průhonice. Ano, už slyším No jo, proč na dva skoro stejné zájezdy? Vysvětlení je jednoduché. Proto, že ačkoli to do Průhonic z chaty nemám daleko, zatím jsem se tam nikdy z jara kdy je park rozkvetlý nedostala, byť slibováno mi to bylo mnohokrát. Vlastně jsem tam byla jen jednou a to v době kdy jsem čekala dceru a podruhé už s ní, před pár lety, ale ani při jedné z návštěv rododendrony nekvetly. A když se tedy v nabídce cestovky tenhle zájezd objevil, nelenila jsem a koupila si ho. Byl spojen i s návštěvou zámku Konopiště, kde jsem byla naposledy se základkou, takže ještě před více lety.
Tentokrát už to vyšlo na tu správnou dobu, a já tak mohla srovnat Rokli azalek a rododendronů a průhonický park. Kromlau je krásné, parku vévodí Ďáblův most, ale co se týče rozmanitosti druhů a barev tak v tom jsou prostě Průhonice nepřekonatelné. A to neříkám jen jako patriot, ale i fotograf.
Ale než se ponoříme do hlubin parku, projdeme se okolo zámku ...
Už v Kromlau se mi stalo, že mi najednou foťák zdechnul. Trochu mne to vystrašilo, ale přehodila jsem baterky a po chvíli se zas resuscitoval. V Průhonicích mi ale udělal to samé, přehodila jsem baterku a nic. Dala jsem druhou a zas nic, a ani třetí ho nerozdejchala. A nerozdejchávala jsem to pořádně ani já, protože jsme byly na začátku výletu kde jsem počítala s velkou dávkou focení. Takže foťák putoval do batohu a na jeho místo nastoupil mobil. A tentokrát jsem si gratulovala k tomu, že při jeho koupi jsem už hleděla i na kvalitu foťáku. Osvědčil se dokonale a potvrdilo se i to, že má jeden z nejlepších makro objektivů v telefonech. Takže část fotek je ještě telefonem, a část už jen mobilem. Tím jsem pak fotila po celý zbytek dne ....
