neděle 15. dubna 2018

Od Zoubka k lanovce .....




Když už jsem tu začala s občasným zveřejňováním děl Olbrama Zoubka, nemohla jsem vynechat
samozřejmě jeho Památník obětem komunismu. O něm jsem tu už jednou psala podrobný článek
tudíž se víc o něm rozepisovat nebudu, ale jelikož jsem potřebovala nějakou zajímavou čb fotku
nemohla jsem ho vynechat. Na noční focení tohoto sousoší nějak nemám odvahu, to vynikne
jeho tvrdost ještě víc, a to by teprve bylo na čb něco, a tak jsem vzala zavděk denním světlem.
Dokonce jsem si všimla detailu, který normálně pokud jsou keře olistěné, není až tak moc vidět.
A to, že je památník obkroužen stojany s žiletkovým drátem, aby se ještě zvýraznila jeho myšlenka.
Od památníku jsem šla dál k lanovce, mrkla na sakury které jsem kvetoucí fotila už v lednu
a na přemostění tratě si počkala na lanovku, která se vydala na svou nekonečnou
pouť do kopce a z kopce. Nějak jsem si neuvědomila, že mám nasazený
pevný sklo a cvakla jsem jí už dost v dálce, ale při ořezu mne mile
překvapilo, že kvalita není zas tak špatná. Ten objektiv jsem
si nechávala hlavně kvůli mandloním, které jsem se
chystala fotit v Seminářské zahradě ...




Na jednom z domů jsem viděla tyhle nápisy. Je zvláštní, že nikdy jsem si jic nevšimla.
Tak buď byly schované pod omítkou a později je někdo z pod ní osvobodil, nebo
přes ně byly nějaké tabule







Tady teprve vyjížděla lanovka ze stanice, takže krátké skl moc nevadilo ...


.... ale tady už byla hodně daleko, takže jsem už ořezávala, ale nebylo to
na kvalitě zas tak moc poznat ...


.... a když se blížila k výhybce ....


.... tak už jsem ořezávala hodně. Tady už ta kvalita není právě dobrá ...


... nicméně na staré manuální sklo, a vzdálenost která mne dělila to je pořád
docela koukatelné. Vypadá to, jako kdybych použila na ultrazoomu k optickému
ještě digitání zoom...


Příště už budou ty slíbené mandloně, ke kterým se procházkou od lanovky konečně dostaneme...