.... krásné a tajemné jako věčná inspirace
malířů. Nebo šílených fotografů jako já. Když jsem si vloni kupovala do jezírka první leknín, a to už s tou představou jak si budu parádně fotit, netušila jsem jestli se mu vůbec bude dařit. Dařilo, kvetl a tak jsem si letos koupila další. Ten se tedy okamžitě zaklimatizoval a až do začátku října se předháněl v kvetení se svým kolegou. Teď už oba odpočívají v pokoji v bazénu aby byly v nezámrzné hloubce. I když ony ty zimy jsou čím dál tím teplejší takže za chvíli je ani z jezírka nebudu muset vytahovat.
A jelikož když si kleknu k jezírku, mám lekníny opravdu až u nosu, tak jsem se s focením opravdu vyřádila. A se mnou i starosklíčka ....
