Jak nedokonalá je dokonalost
si můžeme ukázat na dnešních fotkách.
Když jsem poprvé nafotilas tu nádherně dokonalou
růžičku bylo mi jasné že ještě hezčí by byla s kapkami rosy
nebo deště. O den později se mi přání vyplnilo protože
jemně pršelo celý den a tak jsem zas vyběhla s
ndějí že by se ta krása ještě mohla umocnit.
Jenže ne, ta dokonalost jedním dnem
navíc vzala za své. I přes ty kapky.
A co z toho plyne? Nechtějme být dokonalými.
Dokonalost vydrží jen chvilku a pak je s ní ámen.
(Říká ta pravá, které se neustále zdá, že její
fotky jsou nedokonalé či chce být dokonalou ženou) 
I když ...... ona dokonalost je časem děsně nudná ......
Tady to zatím vypadá naprosto stejně, dokonalé poupě .....
...... i dokonalý střed
Ovšem tady už je vidět že dokonalosti je konec. Ba i vady na jinak
dokonalých ovětních lístcích se ukázaly .....
A tak jsem začala hledat jinou dokonalost .....
Mě ta poupata s kapkami připomínají čepičku kašpárka s rolničkami.
Pro někoho je možná postava Kašpárka dokonalou, je to filuta
který se dostane z každé šlamastyky, pro mne je něčím
co nemám ráda. Kašpárci a klauni ve mě odjakživa
vzbuzují nechuť a odpor. Není to tím že bych
se nerada bavila, naopak, ale prostě já
nezkousnu ani jedno ani druhé.
Obzvlášť v běžném žiotě.
