sobota 17. listopadu 2012

Z města jen tak.....

Kousek od Městského muzea je můj velmi oblíbený a pro peněženku nebezpečný obchod. Květinářství kterému vládne mladý muž s ohromným snyslem pro barvy, ladění a floristiku. Vždy touto dobou tam u něj najdu něco co je moc pěkně udělané a beru si od něj inspiraci. Jako třeba teď, vysoký dřevěný květináč, osázený pozdně podzimními květy a ve skleněném válci lampička - bludička na čajovou svíčku. Perfektní na schodiště krytá střechou, do zimní zahrady, do předsíně.....moc pěkné.
A mám ráda i jeho řezané květy ve vázách poskládané už do kytic z nichž si můžete vybírat. Dokážeme spolu o kytkách mluvit dlouhé chvíle a předávat si různé rady a zkušenosti s tou kterou pokojovkou či balkonovkou.


Tyhle chryzantémy miluju, jsou nádherné a hodně dlouho vydrží ve váze....


A trochu paradox počasí a doby. Na jedné straně ještě nádherné pelargonie a proti nim vánočně ozdobené veřejné osvětlení...



Po cestě zpátky jsem si vyfotila i poslední barevné záblesky v přírodě, červené listy, zlaté jehličí modřínů, ale i holé siluety starých vrb u malého potoka.





Na závěr nesmí samozřejmě chybět zvířátka, jsme přece pod křídly Velké Sestry Novy a ta má na zvířátka nakonec patentMrkající






Zadání 4 +5....

Že nás Luc svými zadáními ale pěkně prohání.....
Čtvrtým zadáním bylo vytvořit veselou jednohubku....no musím říct že mne dlouho nenapadalo jak jí udělat i když to není zas tak těžké, ale pak jsem viděla u Vendy její výtvor a došlo mi že už nic lepšího neudělám, tak jsem zvolila cestu i když asi ne správnou, kterou se dala Bea. Graficky ztvárnit veselou jednohubku....
No není to nic moc, po dnešní cestě do Hanušovic a zpět mne bolí hlava a nemám nějak ani náladu. Páté zadání jsem si udělala u zákazníka když jsem čekala na muže až spraví kopírku.

Tak zadání č. 4

Zadání páté s názvem Požaduji. Tady jsem se dala trochu unést náladou ve společnosti a dnešním datumem. a určitýn rozčarováním z toho kam jsme se jako národ dostali. Asi i částečně svou vinou ale hlavně vinou naší politické reprezentace.....

Žádám a požaduji......Aby poctiví lidé mohli klidně spát!

Žádám a požaduji......Aby se matky nemusely o své děti bát!

Žádám a požaduji......Aby se politici museli za své hříchy kát!

Žádám a požaduji......Aby se probudil konečně tento stát!

Žádám a požaduji......Aby už dál nedával šanci vykukům krást!

Žádám a požaduji......Aby přestala vláda své hry s námi hrát!

Žádám a požaduji......má vůbec ještě smysl něco psát?

Pro sebe požaduji jen......lásku, zdraví a sílu pro každý nový den,
Ať splní se všem okolo jejich sen.
Ať nemusí dávat svou duši v plen.
To požaduji v tento dnešní den.....