07 listopadu 2011

A zase trocha hrátek s fotkou....

Už zase jsem neodolala a zahrála si na filmového kameramana.....
a pozvala na filmové plátno pár hvězd z podzimní přírody.....




Záleží na úhlu pohledu.....


Vypadá jako samotný strom, ale jakmile si najdeme jiný úhel pohledu, zjistíme že tomu tak není.....


A tak je to i s námi lidmi a naším jednáním. Někdo se nám může třeba na první pohled zdát nafoukaný, protivný,hloupý či nemluva. Jenže stačí změnit úhel pohledu a najednou zjistíme že ten člověk vůbec není takový jak se nám jevil. Naopak, z nafoukaného snoba je člověk znající cenu peněz a kvality, protože si od devatenácti vydělává sám a to i v cizině. Z protivy a nemluvy se vyklube veselý a chytrý člověk, který prostě nemá jen zapotřebí na sebe nějak ztrhávat pozornost. A z hlupáka? Někdo jím prostě je, někdo ne. To všechno záleží na úhlu pohledu....stejně jako je to s tou borovicí.

Strom....

Mám moc ráda stromy. Kdo by taky neměl. Jsou krásné, inspirativní, vyzařuje z nich elegance, poskytují poutníkům stín a ptákům větvě a listy ke stavbě hnízd. Bez stromů je krajina pustá a fádní. Některé jsou malé, jiné majestátní. A k těm patří bezpochyby buky. Tenhle navíc mi neustále nabízí svůj krásný vzrůst k obdivování protože zůstal sám ve vykáceném kousku lesa, takže neustále na sebe strhává pozornost....asi si ho budu fotit v různých údobích, kdy k němu zajdu pro potěšení z jeho krásy.....tedy pokud mi ho také neskácejí Zamračený.






Sluneční hrátky.....

Mám ráda hrátky sluníčka a kmenů stromů.
Vznikají z toho zajímavé vizuální efekty....


Ten paprsek mi připadal jak divadelní reflektor. Na co asi svítí?
A tady je hvězda jeviště, úplně malý, obyčejný doubek....ale nasvícení měl jak filmová hvězda.

Co jsem potkala za divné houby....

Hned při kraji lesa jsem narazila na shluk těhle hub. Nevím co jsou zač, ještě budu muset juknout do atlasu, ale jsou hodně veliké. A pak na pařezu celý miniaturní svět něčeho, o čem nevím už vůbec co to je. Houby? Mech? Pokud někdo víte, povězte!






Ráno v lese....

Přiznávám se bez mučení, že vlastně za celou dobu, co jezdíme na chatu jsem tam nikdy, na rozdíl od mého muže, nešla ráno do lesa na procházku. On je ranní ptáče ale já si musím dát nejdřív kávičku v pelíšku, k tomu četba knížky, pak když vylezu tak kmitám po chatě, uklízím, vařím, myju nádobí a tak se většinou do lesa vydám až odpoledne. V neděli jsem udělala vyjímku, která ovšem byla zapříčiněná tím, že jsme museli co nejdřív odjet, protože nás ještě čekala návštěva u mých rodičů a pak cesta domů. A proč jsem tedy šla tak brzy do lesa? Inu, blíží se vánoční čas a s ním nutnost výzdoby truhlíků a jelikož máme les hned za chatou, vždycky si od tamtud vozím větve na výzdobu. Jenže letos nic, ani větvička. A tak jsem se vrátila z prázdnou. Tedy, jak se to vezme. Větve sice nic, za to nějaké fotky se podařilo udělat....


Byla mlha a jak jsem různě procházela mizela přede mnou jako mávnutím kouzelného proutku.

Poslední výstavní podnik v Čechách.....

Tak nám sobotou skončila sezóna velkých výstav tady v Čechách. Samozřejmě že ještě do konce roku jsou některé menší výstavy, ale nám vlastně tato letňanská výstavní maratóny uzavírá. Schválně píšu poslední podnik u nás, protože pokud nedojde k nějakým nepředvídaným komplikacím, 2.12. odjíždím s paničkou, člověčím i psím tátou a bráškou do Rakouska do Welsu.
Bude to naše první zahraniční výstava a i když panička moc šancí na nějaké dobré umístění nedává, bude to zajímavá zkušenost vidět jak to je i jinde.....


Tak to je moje maličkost, a teď táta....
Já v souboji (prohraném) o CACIB. Elf i Badyán se líbili víc....
A s paničkou....
MVP LETŇANY, PRAHA 5.11.2011, V1,CAC rozhodčí Zdeněk KLIMENT ČR.