....kde nás čeká další nádhera a kam jsem se, přiznávám, velmi těšila. A jak už to bývá, těšit se znamená občas i trocha zklamání. Tak Blondí mne už trochu dopředu upozornila co mne čeká, ale skutečnost byla o dost horší. Byla jsem ještě v zajetí zážitků z předchozího krásného prostředí zámku a teď jsem byla vyplivnuta do obrovských hal moderního výstaviště plného různých artefaktů a prodejců, a tisíců lidí. Jak správně řekla Blondí : " Bože, to je chocholkouškov ! "
Byl... Když jsme se přes různé chodby a okolo několika hal dostaly tam kam jsme chtěly, tedy do haly kde se konala výstava "Orchideenwelt " sice se před námi otevřel pohled na nekonečné řady nádherných aranžmá, ale také na prodejní stánky a lidi. Lidi s oranžovými kbelíky OBI. Ten učaroval Blondí jako správné zahradnici. Kdo máte zahradu znáte to. Potřebujete něco dát do kbelíku a jako na potvoru žádný není volný. Takže se ukáže, že nejpotřebnější věcí na zahradě jsou kbelíky, kterých není nikdy dost. A těmi provokovaly hromady návštěvníků. A kdyby jen jedním, oni si je nosili po třech nebo pěti! Sice jsme koukaly po všech těch nádherných květech, kochaly se i kvetoucími kaktusy a masožravkami, nicméně stále jsem cítila to Blondí napětí při jejím pátrání kdeže je ten pramen z kterého tryskají ty kbelíky ....
Ale byla mi i velkou pomocnicí v rozhodování při koupi orchideje. Měla jsem v plánu tři druhy, přednesla jsem svou představu a už to jelo. Tohle ne, to je napadený škůdcem, tohle ti nebude kvést ani za boha, tohle možná jo, a nechceš tuhle? Prostě jít nakupovat s orchidejářkou když máte určitou představu je docela dobrodrůžo. Ale díky bohu za ní, protože při některých cenách se to opravdu vyplatilo, že mne držela zkrátka a jsem jí za to vděčná. A tak ve finále jsem si z výstavy orchidejí paradoxně vezla orchidej jednu, za to plnou tašku trvalek a cibulovin ....