11 června 2018

Vodopády Myrafäll 1. část ...



Když jsme v celku schvácení výstupem Kamennou soutěskou opět dorazili k Babušce Jagušce
trochu se omyli a osvěžili zastávkou, pokračovali jsme dál po značení směrem k poslední
části výletu a to k vodopádům Myrafäll. Nedovedla jsem si představit co mne vlastně čeká, jak
vysoké či mohutné jsou. Sice jsem si na netu předem trochu zastávky sondovala, ale znáte to
na fotkách bývá skutečnost dosti zkreslená. Nicméně jednalo se o vodu, živou a proudící a na to
jsem se děsně těšila. Sestup k vodopádům nás dovedl k horní nádrži od níž se pak vydáváme
po mnoha dřevěných schodech a lávkách k samotným vodopádům. Jsou mnohdy popisované jako
nejkrásnější místo Vídeňských Alp a opravdu tomu tak je. Alespoň z mého hlediska. Jsou
divoké ale zároveň i romantické. Živé a občas i hlučné, protože jimi denně proteče 5 milionů
litrů vody. Není divu, že při dolní nádrži vznikla malá vodní elektrárna a na samotných
vodopádech stával kdysi i mlýn. Výškový rozdíl mezi horní a dolní nádrží je 125 m z nichž
každý je jinak krásný. Je tu i hodně živo, turistů tu je mnoho, ale dá sei krásně fotit, můstky
jsou docela široké a nikomu tak moc nepřekážíte. A pro nás Čechy bohužel, jakmile
vás vidí jinozemci fotit, zůstanou v klidu stát a počkají až si nafotíte
co chcete. To my bohužel neumíme. Strkáme a drcáme do fotografů,
lezeme jim nevychovaně do záběrů a jinak ztěžujeme
jejich koníček ....


Nad horní nádrží nás přivítalo ještě malé jezírko



Horní nádrž v níž se zrcadlí okolní vrchy


A už se dostáváme k vodpádům samotným ....


.... zatím ještě krotkým ....


Říčka Myra




... tady už začínají trochu divočit ...


A protože fotek je hodně, rozdělila jsem je na více částí ...