15 listopadu 2015

Krajina, pokolikáté už? Ale ne naposled .....


Strašně obdivuji ty blogery a blogerky,
kteří lehounce vládnou slovy ať již v řeči vázané
nebo jim lehce humorně plují po obrazovce. Dokáží jimi skvěle
vyjádřit všechno, a i když se jedná mnohokrát o věci nemilé, ba přímo smutné
jejich silou nás dokáží přesvědčit že to zas taková tragedie není.
Mnohý z nich, když by si stoupl na kopec a podíval se do
podzimní prosluněné krajiny, dokázal by jí
popsat tak, že všichni kdo by to četli
by okamžitě tu krásu měli před očima.
Nebo by svými verši oslavil ten nádherný pohled do okolí
takovým způsobem až by se těm kdo by je četl tajil dech .....
Mě toto umění není dáno, nebo jen velmi omezeně, a proto raději
beru foťák a jednoduše tu krásu vyfotím .....




Tenhle obrázek se může zdát stejný, je .... ale je focený v různou dobu
a je vidět jak mizelo listí ze stromů.








Ještě nějaké budou, nechce se mi je dávat úplně najednou ....