V pátek jsem se jako správný pachatel
vrátila na místo činu. To jest tam, kde jsem fotila pro článek Jen rozpuknout. Říkala jsem si že za těch několik slunečných dní už muselo mezitím všechno rozkvést a navíc tam nahoře vlastně svítí celý den.
No.....trnky rozkvetly vcelku jen minimálně, ale pláňata v podobě myrobalánů byla obalená jak když na ně nastříkal nějaký cukrář hory šlehačky. A ta nádherná hořkosladká vůně jak se do květů opíralo sluníčko!
A bzukot. Včelky ale i čmeláci se činili o sto šest.
Chodila jsem tam mezi těmi keříky a čuchala jak pes tu vůni a vyhřívala se na sluníčku.
Dneska je dost studeno a šedivo, tak si myslím, že vám něco sluníčka a květů přijde vhod.....
Jak je vidět, trnky si zatím dávají na čas
Ale za to výhony z podnoží švestek nebo blumek se bělají květy o sto šest. Dokonce i tady u nás na zahradě nám u jedné poslední ty zplanělé kořenové výhony začaly kvést.
A nahoře na louce se mezi starou travou bělaly malé keříky
Ale obalené byly květy úžasně...
Pro dnešek zatím stačí, aby nebylo té bílé až moc. Po cestě jsem totiž ještě nafotila jiné bílé krasavice, ale ty budou mít svůj vlastní prostor.....zítra trošku barviček!
