Už jsme všichni jedna tlapka.....

Tak po více než čtrnáctidenní mé přítomnosti v novém domově, jsme s Báčou a Bobešem jedna tlapka. Řádím s nimi jako bych tu byl odjakživa a učím se od nich i spoustě věcí. Třeba nadšeně štěkat před dveřmi na chodbě když nás panička pouští ven, stejně rychle jako oni splachtit ze schodů a hnát se za sousedovic micinou, která k nám chodí číhat na myšky, a taky se motat pod nohami paničce nebo Lucce, když je čas na jídlo a panička nám ho rozděluje do misek. A ráno, když se brzy budím, protože jsem přece jen ještě moc maličký a nevydržím tak dlouho nečůrat, si moc rád s Bobešem hraju. I když jemu se to moc líbí, panička je proti, protože přitom děláme rámus a oni s pánečkem si ještě trochu chtějí přispat. A taky jsem byl pasován na nejchytřejší štěně ze všech, které tu byly. Já totiž jediný přišel na to, jak se dostat sám a bez větší námahy k paničce na postel. Všichni ostatní totiž čekali až povyrostou a vyskočí tam, ale já si to beru přes poličku v nočním stolku na kterou se bez námahy dostanu a pak se už jen odrazím a vyškrabu na postel . Jen dneska jsem to trošku venku přepísknul se zvědavostí, a když jsem si chtěl hrát s rybkami v takové zvláštně průhledné části zahrady, spadl jsem do něčeho studeného a divně nestabilního, o co se nedalo packama vůbec opřít a dostat se tak z toho pryč. Panička naštěstí pro mne hned sáhla a za velkého hudrování a hubování mne vytáhla ven. Ono to bylo jezírko s vodou a vůbec mne to neuneslo a nedalo se po tom chodit.....Tak mě zabalili do ručníků a usušili na sluníčku, a já se pak té divné části vyhýbal jak to šlo.

A když si lehnu s Bobešem do pelíšku, tak si tam hovíme a já mu vyprávím vtipy a Bobeš se jim směje.....

---

Chvála internetové seznamce?.....

Internetové seznamování je v dnešní době velký fenomén, a přiznávám se že jsem podlehla i já a na pár seznamek jsem se i podívala. S několika lidmi proběhlo jen pár zpráv, a konec, s pár lidmi těch vyměněných zpráv a zpráviček bylo víc, nicméně i to pomalu vyšumělo do ztracena, a s dvěma jsem se setkala osobně. Je pravdou, že do osobního setkání jsem šla s určitým pocitem napětí ale i zvědavosti. Znáte to, píšete si s krásnou/ným, ze zájmy podobnými vaším, tak kolem třicítky, štíhlou/lým. A realita? Věk čtyřicet a výš, štíhlost ta vzala za své už před lety a s tou krásou to taky není úplně tak pravda, a ještě můžete být rádi že pokud se seznamujete s mužem, je to opravdu muž a ne dvanáctiletý školák a nebo vůbec žena že je žena. Bohužel fotky kohokoli se dají na netu stáhnout bez problémů a dát je do profilu už není žádný problém. A zájmy? Gaučink, pivko v ruce a fotbal u telky, případně hlídání vnoučat, a obíhání rodinky. Naštěstí jsem narazila na správné lidi, přesně podle profilu. Někdy proběhlo jen to jedno setkání, nicméně příležitostné psaní zůstalo, u někoho ta setkávání v rámci možností i pokračují a i vzájemná mejlová nebo telefonická konverzace čile pokračuje.

Internet je samozřejmě rychlejší a pohotovější než dřívější klasické seznamování přes inzeráty v tisku, nebo seznamovacích kancelářích.A v dnešní uspěchané době to má svoje opodstatnění, profil, zájmy a fotky dostanete obratem ruky, nemusíte čekat na dopis ve schránce, i když to čekání asi z toho nevymizelo, jen nechodíme hlídat kdy jde pošťák okolo,a zda něco hodil do naší schránky, ale jedním kliknutím si otevřeme svou elektronickou schránku a s napětím čekáme, zda se nám tam objeví ikonka nového E - mailu.

Mě se podařilo přes internet seznámit se dvěma úžasnými lidmi, i když to druhé seznámení nebylo zase až tak plánované, ale spíš hodně náhodné. K různým mým článkům zde na blogu mi dávala komentáře jedna osoba, u které jsem čím dál víc shledávala, že známe stejná místa, hodně podobné názory a i v kultuře dost stejných zájmů a že prostě máme hodně společného. Oslovila jsem jí tedy a vyklubalo se z toho velmi příjemné netové kamarádství, a i máme domluvené osobní setkání v okamžiku kdy bude vhodná doba. A jsem moc ráda že jsem tuto skvělou dámu kontaktovala. Posilujeme se navzájem v těžkých chvilkách, probíráme co kde se stalo, co naše rodiny, děti a v jejím případě i vnoučata, jaké máme koníčky a zájmy. A moc se na to osobní setkání s ní těším......

Jsem ráda, že tedy díky netu a jeho možnostem jsem tyto dva lidi potkala, ať již osobně nebo zatím jen na síti, a všem přeji aby se nikdy nezklamali, nenaletěli nebo se nedostali nedej bože do nějakých osobních problémů, a seznamovali se jen se samými super kamarády, přáteli anebo i s takových seznámení vzešel kvalitní partnerský vztah. Protože na síti je možné všechno!