14 července 2019

Tak už ....





....se rozhodni. Rozhodla jsem se dnes podívat jaké je na bývalém domovském blogu téma týdne. A ejhle, ono téma jak stvořené pro minulé moje dny. Já, člověk někdy rozhodující se až zbrkle a intuitivně, jsem se nemohla rozhodnout v okamžiku kdy už se ukázal být Bobí lepší a muž v pořádku jestli se sebrat a odjet nebo ne. Stalo se mi něco, co se mi ještě nestalo. Připadala jsem si jak natahovaná žvýkačka, která se na jedné straně strašně těší a říká si co všechno ještě může stihnout, co by potřebovala stihnout a co by nutně měla stihnout a na druhé straně se mi nechtělo, dostavovalo se dokonce něco  podobné strachu,  při každém dni kdy jsem si říkala pojedu, jsem měla sevřený žaludek a hledala důvody proč to odsunout na další a pak na další a další den. A stejně jako se nedá žvýkačka natahovat do nekonečna a přetrhne se, i já se nakonec rozhodla definitivně nejet. Ale ono to nějak neskončilo. Každý den mám nějaký blok když sednu k počítači a mám něco napsat. Vím že bych chtěla, moc, ale najednou se zas dostaví ta známá nechuť. Sedím a civím na monitor, prohlížím fotky a nemůžu se rozhodnout které dát, koukám všude možně, drbu se v hlavě .... A co víc, stává se mi to častěji a častěji a to i u věcí které mne nesmírně bavily.... Pak si ale řeknu "Tak už se rozhodni" a já se rozhodnu a stvořím nějaký takový paskvil jako je tenhle článeček ....
 A co vy, míváte také někdy pocit že vás rozhodování vycucává, že chcete a zároveň nechcete? Že už si říkáte Tak se rozhodni, ale nemáte na to rozhodnutí sílu? Napište mi ....