04 března 2013

Mates na blátě....

Jednou se mne ptala Katka na 365ce,
co že to jsou ty adopční vestičky o kterých jsem se zmínila že je šiju. Jsou to vestičky po útulky a depozita a když chodí jejich pracovníci nebo i dorovolníci venčit pejsky, jsou určeny právě pro tyhle psíky. Ještě na ně přijde nastříkat nápis K ADOPCI aby lidé kteří je potkají a měli by třeba zájem o nějakého psíka věděli kteří jsou k mání. Jednu nepovedenou jsem si nechala doma, protože když si Mates v lese plném hnědého spadaného listí usmyslí vzít roha, není v tu ránu vidět. Sice jsem musela udělat venku operativně nějaké úpravy aby se mu nesvážela k jedné straně a dobře mu držela, ale dalo se a já ho pěkně pořád viděla i když se snažil do toho lesa zalést....









A proč Mates na blátě jak je psáno v titulku? Protože tohle byl za celou cestu jediný úsek kde ještě byl sníh a navíc pěkne zmrzlý takže se nohy rozjížděly nejen mně ale i Matesovi a to má náhon na všechny čtyři! Jinak jsme se celou cestu plácali v blátě jak kachny....

Korálkování....

Na chvíli zase zjiného soudku. Už jednou jsem
tady měla fotky které byly spojením barevné fotky s černobílou, ten stín, který tvořily náušnice na zdi. Tentokrát jim přibyl soused, nárdelník který si dcera koupila na ples a který když na něj svítí slunko hází krásná prasátka....a to jsem samozřejmě nemohla nechat bez povšimnutí....