Včera ráno nás čekalo velké překvapení, vzbudili jsme se do nádherného slunečného rána s azurově modrou oblohou.Po těch posledních pošmourných a deštivých dnech to byl přímo balzám pro duši(říká panička).
A tak jak měla dobrou náladu, slíbila nám, že s námi vyrazí na procházku.
Ale neupřesnila kdy...A tak než se promyla, prouklízela a proklikala k tomu, že vyrazíme, sluníčko zase zmizelo za hradbou mraků.
Jenže my s Bakem jsme si stáli za svým a tvrdě jsme tu slíbenou procházku vyžadovali.
A tak jsme šli, teda spíš nejdřív táhli paničku za sebou na vodítkách, ale když už nehrozilo nebezpečí aut a byli jsme vypuštěni do volné přírody jsme přímo letěli.
Na fotbalovém hřišti jsme se probíhali sem a tam, já se nejdřív musel pořádně podrbat na zádech, a pak jsme si dali s Bakem závod kdo dřív podrazí paničce nohy.Bakovi se to málem podařilo, kdyby panička včas neuhnula .A když jsme se dostali k blátu a vodě, byl jsem v ráji!Pořádně jsem se nejdřív vyválel ve vysoké mokré trávě, pak ve vodě a nakonec v bahně.Prostě nádhera!
Buky se už na některých místech začaly zbarvovat do své podzimní zlaté a oranžovohnědé barvy, krásně kontrastující s tmavou zelení smrků.
....ještě že se po tom hřišti dá tak dobře běhat...
...a taky drbat na zádech....
....ostrý Bakův úhyb....
...nejdřív vyválet v trávě....
....pak skočit do vody....
...projít blátem...
....a konečně vypadám podle svého gusta....
...trochu zvláštní druh stromu,bukosmrk nebo smrkobuk?....
....a ještě na zpáteční cestě si začuchat....
