středa 6. března 2019

Rok 2018 v obrázcích, part 2 ...



Dnes se tedy podíváme na druhou část loňského roku, která se začala už v posledních dnech měsíce června ukazovat jako ne zrovna standartní. V půlce června se ozvala sousedka s tím, že by přece jen možná bylo dobré začít pomalu vyklízet byt po mamině, protože už je více než zřejmé že se do něj nevrátí. Jenže ono se to řekne hodně jednoduše, ale dejte se jen tak do vyklízení místa, které pro vás bylo od narození domovem, kde jste vyrůstali, rozum začali brát, prožívali první lásky i zklamání z nich. Kde visel na zdi obrázek který jste mamince k MDŽ vyrobili v první třídě a ona si ho tam hrdě pověsila. Vyhazujte věci které jste mívali denodenně v ruce a které dodnes jsou v šuplících.... Jenže nebylo zbytí, já majitelkou bytu nebyla a tak jsem proti tomu nemohla nic namítat.
Ještě že jsou blogy a ochotné blogerky, které
se s vámi podělí o zkušenosti a doporučí vám již ozkoušenou vyklízecí firmu. Domluvili jsme se, pán se přijel podívat a stanovili jsme datum. Jenže do toho se mi koncem června zbláznil muž. Zcela regulérně se zbláznil a skončil na psychiatrii, odkud musel být převezen na neurologii aby posléze opět ještě pár dní pobyl na psychiatrii. Stres z podnikání, nadmíra prášků na spaní i alkoholu způsobilo totální psychický kolaps.
Tudíž se akce Kulový blesk musela odvolat a já čekala co bude dál. Po měsíci ve špitále se muž vrátil domů a vypadalo to, že problémy jsou zažehnány. Jenže poslední červencový den mi ráno v šest začal zvonit telefon. Volali z LDNky, že maminka krátce po půlnoci zemřela. Ve spaní, na masivní plicní embólii. Vedra si opět vybrala svou oběť.... A tak začal blázinec okolo pohřbu, vypovídání všech
možných smluv a znovusjednání další akce Kulový blesk ....