30 října 2016

Ach bóže, zase jsem to zasklila ....




.....a samozřejmě že jsem zapomněla na Sakrálky.
Ono ale stejně se zas tak nic moc neděje, ze čtyř příspěvků
se dá vybrat hodně rychle .....

Výběr bude opravdu velmi jednoduchý ...

(VendyW)

(MartinV)

(MarijaKes)

(Frypat)


29 října 2016

Podzimní střípky .....



Trošku jsem si udělala procházku po zahradě
kdy mi dělal společníka na foťáku objektiv Industar, protože jsem si
říkala, že už jsem dlouho nevytáhla žádné z mých dvou starých skel.
K focení už je na zahradě toho čím dál tím míň, ale ještě se najdou
typicky letní květy, které ještě nevzdávají svůj boj s ročním obdobím,
které momentálně vládne.....
Nechtějí se smířit s tím, že už přichází jejich konec v tomto roce
a stále se snaží dokázat, že pořád ještě vládnem alespoň zdánlivě, léto.


Občas se tu v trávě objeví nějaká ta houbička, v těhle travních
se narozdíl od mé babičky nevyznám, tak je nechávám být.
Jen když se tu začnou objevovat pýchavky, tak ty si nasbírám....


Z magnólie už padá listí, jelikož jsou listy opravdu velké, brzy jsou
ho na zemi pěkné hromady. Stejně tak jako z katalpy.



Vysoký sléz mám na zahradě poprvé. Od Libby jsem dostala nějaká semínka, jen jsem si myslela
že to je nízký slézovec. Tedy nevím proč, možná že to bylo tím, že jsem ho u ní viděla na jejích
fotkách a domnívala se že to je on. Prosvětloval stín pod katalpou.....



Po ostříhání odkvetlých větví růže mnohokvěté se jich pár přeci jen zachovalo
a tak na nich svítí drobné šípky. Dřív jsem je tam nechávala, jenže mi díky
jejich neskutečné klíčivosti začínaly vyrážet všemožně po zahradě, jak je kde
roznesli ptáci.


Begónie ještě krášlí truhlíky, i když už mají šeredné žluté listy, květy jsou
stále nádherné .....


Trochu jsem si zahrála opět s jednou růžičkou

26 října 2016

Představuji si .....



..... že
rok za rokem,
měsíc za měsícem,
týden za týdnem,
den po dni,
hodinu po hodině,
minutu po minutě,
vteřinu po vteřině,
teď a tady žiju, ale ....
vteřinu po vteřině,
minutu po minutě,
hodinu o hodině,
den po dni,
týden za týdnem,
měsíc za měsícem,
rok za rokem
si uvědomuji že tu jen přežívám.
Představa toho že žiji
bere za své a já mám vztek na ty,
kdo mi to připomínají.
Protože vím že mají pravdu ....
Můj svět není představou
a představa není mým světem.....

25 října 2016

Lesní zátiší .....



Když jsem po pokračovala od nového totemu
dál po cestě do lesa, abych zjistila co je na těch různých reportážích
o nadprůměrném růstu hub pravdy. Vyrazila jsem na své místo, které mne zatím
nikdy nezklamalo, ale tentokrát tomu tak bylo. Jeden malý hříbeček, za to spousty
červenobílých puntíkatých hlaviček. Při procházení lesem jsem tu a tam cvakla
průhledy mezi stromy, jen škoda, že nesvítilo sluníčko. Až na jednu malou chvilku.
Na zpáteční cestě jsem ještě našla jednoho hříbka. Byl trochu větší než ten co
jsem našla jako první, tak o něco málo. Vážil asi třicet deka a byl naprosto
zdravý. Takže jsem si konečně letos jednou dala smaženici a ještě mi zbylo
trochu na zmrazení pod masíko .....


Neodolala jsem, a vycvakla si tenhle pohled ještě jednou, tentokrát bez mlhy ....


..... a pohled nazpět


Listnaté stromy tak oproti příšeří v lese vynikaly, že to vypadalo jakoby svítilo
naplno sluníčko


Ale stejně byl jemný opar, a to sluníčko nachvíli vylezlo



Ale moc to tedy vidět nebylo ....


Až teď ....


Tuhle hrátku jsem objevila v jednom editoru. Vypadá naprosto přirozeně, což?


A tyhle fotky jsou mým příspěvkem do Tlusťjochova Roku muchomůrky





To bylo v pátek, a v sobotu jsme měli naplánovanou cestu do Prahy. Maminka měla v neděli 85. narozeniny
a tak jsme se synem, dcerou a jejím přítelem jeli babičce popřát. Před odchodem nás dcery přítel vyfotil. A
i když se snažím dávám fotky členů rodiny co nejméně, udělám dnes výjimku.
Takže tři generace .....

23 října 2016

A už stojí .....



Kdysi jsem tu měla no blogu fotografie totemů, které
tady mají u svých chat jejich majitelé. A že se jich pár najde!

Až donedávna jsme tu měli dokonce jeden evropský primát, a to nejvyšší
totem ve střední Evropě. Jenže je to dřevo, a dřevo podléhá zkáze a tak letos v létě
byl totem, který už byl dost nebezpečný protože byl ve špatném stavu, skácen.
Jeho tvůrce už odmítl další dělat, ale z obce ho zřejmě přemluvili, protože
minulý víkend byl slavnostně znovu "uveden" do života další, už za našeho pobytu zde,
třetí totem. Ostatně ona tradice vyřezávání totemů je v této rodině dědičná. nejdřív
tvořil totemy otec, a nyní je to syn. Samozřejmě že ani u jejich chaty nesmí chybět....

Totem vznikal někdy od června, protože právě v červnu jsem objevila při procházce
zárodek nového totemu. A tak vám dneska představím jak taková krása
vznikala a jak pak vypadá když je to finální výrobek....



Tak tohle byl stav k 11.6. 16






A teď už je hotovo .....



Malý a Velký pes ....


Figury tak jak jdou na totemu posobě.



A teď v detailech, které mne zaujaly. Třeba jako tahle velryba ....


..... něco jako odrazy dalších psů v očích Velkého psa ....


...... nebo podpis autora ....



...... tenhle ušatec se mi taky nadmíru líbí ....




21 října 2016

Barvy kolem mne ....



Sice zatím pořád není podzim dle mého gusta, a obávám se, že ani nebude.
Je totiž mokro, šedivo a zima, ale občas tím vším problesknou i
klasické podzimní barvy. A dá se občas vyjít na procházku, a trochu
si ty barvy užít. Jen bohužel začínají hodně rychle mizet a při každé procházce
je jich méně a méně. Ale objevují se zas v něčem jiném. Jen se musí
člověk rozhlédnout, občas se podívat pod nohy a vždy nějaké objeví ....


Nejdřív pomalu a nenápadně začnou v mlze probleskovat mezi zelení jehličnanů
buky na Kozlovském hřebeni .....


....... pak začnou zlátnout javory naproti ve stráni .....



..... a nejen zlátnout .....


..... na mladých javorových stromcích začnou hrát listy všemi barvami ....


...... po cestě se přidají břízy a duby ....


....... a když se rozhlédnu doma, je to už po několikáté v tomhle roce květ phylokaktusu .....


...... no a když se podíváte v lese pod nohy, zjistíte, že se tam začínají
proklubávat červenobílé hlavičky muchomůrek .....


..... aby vám nakonec cesta nabídla celou škálu podzimních barviček .....





20 října 2016

Zářijoví motýli ....



Ač jsem se snažila, ať jsem koukala jak jsem koukala,
v září jsem už motýlů moc nenafotila. Tedy, ne takových, které jsem
fotila v některém z předcházejících měsíců. Nicméně pár kousků se
našlo ..... tedy ještě přesněji, čtyři kousky a jeden pavouk.


Babočka admirál



Tenhle se předemnou stále schovával, takže jsem nebyla schopná nějak poznat o kterou
z baboček šlo. Já se domnívám že by mohlo jít o babočku bodlákovou.



Pavouk pochází z brdských lesů, číhal tam v trávě na cestě


Tímhle končí asi veškeré entomologické focení, je mokro a zima a všichni
motýli se už někam poschovávali.