26 října 2016

Představuji si .....



..... že
rok za rokem,
měsíc za měsícem,
týden za týdnem,
den po dni,
hodinu po hodině,
minutu po minutě,
vteřinu po vteřině,
teď a tady žiju, ale ....
vteřinu po vteřině,
minutu po minutě,
hodinu o hodině,
den po dni,
týden za týdnem,
měsíc za měsícem,
rok za rokem
si uvědomuji že tu jen přežívám.
Představa toho že žiji
bere za své a já mám vztek na ty,
kdo mi to připomínají.
Protože vím že mají pravdu ....
Můj svět není představou
a představa není mým světem.....

24 komentářů:

  1. Vyborne!!! Ja som to celý čas vedel, že Tvoj svet som ja! (Žiadna abstraktná predstava!)

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Vaše Veličenstvo, o tom že vaše fantazie je nekonečná a že vaše představy jsou neskutečné vím dávno!   

    OdpovědětVymazat
  3. Jejku, trochu depresivní, ne? Ještě, že Luga King to uvedl na pravou míru...   

    OdpovědětVymazat
  4. tAKOVÉ BEZNADĚJNÉ, BEZVÝCHODNÉ.....Snad nebude tak zle.

    OdpovědětVymazat
  5. [4]:Takhle to dopadá když mi furt mokne hlava, je hnusno a šedivo.....

    OdpovědětVymazat
  6. Tak už aby bylo teplo a sluníčko, ne? To budou pak jinší, pozitivnější básničky!

    OdpovědětVymazat
  7. [5]: A deštník, ten k vám ještě nedorazil?

    OdpovědětVymazat
  8. [7]: Deštníky mi v předsíni visí čtyři .... ale na zahradu, když tam něco potřebuju si ho neberu. Ale jde o celkovou náladu, stejně pošmournou jako je pošmourno venku. A to ti pak mokne hlava i doma

    OdpovědětVymazat
  9. [8]: Pusť si pohádku, vezmi do ruky dobrou knihu, dej si koupel, kterou si jinak nedopřeješ nebo dělej (aspoň chvilku!) cokoliv, co tě baví. A vůbec nejlíp bude, když ti to chybějící teplo a světlo dodá někdo druhý.

    OdpovědětVymazat
  10. [6]: Když já nějak při dobré náladě psát poezii neumím....

    OdpovědětVymazat
  11. [9]: Tak z vany jsem vyleztla ped deseti minutama, půlku odpoledne jsme prokrafaůy s dcerou která dojela, a druhou jsem trávila obrytím záhonu a následným pletím abych si udělala prostor pro zapuštění květníků s kytkama který půjdou do záhonu až na jaře, až budu vědět kde bude na ně místo. A zkouším si nové způsoby jak udělat andělíčka ze stuh. Knížku jsem četla při koupeli, a teplo, tak to holt nebude....

    OdpovědětVymazat
  12. [11]: Ale ty moje Smutněnko... Pro tyhle případy mám svýho zajíce Fridolína. Zrovna tu sedí a pomrkává na mě.

    OdpovědětVymazat
  13. [12]: Tak to já si unesu k sobě do pelechu Bobího....

    OdpovědětVymazat
  14. [13]: Opovaž se! Budu ho bránit vlastním tělem. Navíc, nezapomeň, že Fríďa taky straší! Hlavně cizí lidi.

    OdpovědětVymazat
  15. [14]: Náhodou, Bobí občas u mě i rád zůstane. Nebo si tam vezmu jednoho z kocourů....

    OdpovědětVymazat
  16. Ale já neumím číst! Ty si uneseš svýho Bobího! A ne mojeho Fríďu!

    OdpovědětVymazat
  17. Ludibrionista to vidí jinak...

    OdpovědětVymazat
  18. [17]: Ano, svět je to co z něj já chci mít. Jenže kdybych já věděla co vlastně chci ....

    OdpovědětVymazat
  19. [19]: Myslíš to o tom světě? To je motto ludibrionistů .....

    OdpovědětVymazat
  20. Na takové nálady je dobrá píseň I Will Survive

    OdpovědětVymazat
  21. [21]: No, a tu mi totálně znepříjemnila nesmrtelná teta Helena.

    OdpovědětVymazat
  22. Nevím co je ludibrionista, ale četlo se to hezky, pěkná hra se slovy.

    OdpovědětVymazat
  23. [23]: Taky jsem brousila na strejdovi Gůglovi, neb jsem tušila že pokud to píše Tlusťjoch bude to něco co opravdu existuje, byť to zní naprosto šíleně. A našla!

    OdpovědětVymazat

Jsem ráda, že mi zde své komentáře zanecháváte ....