úterý 1. listopadu 2016

Cesty vedou dál ....



Čím déle fotím, tím víc vím, že nic o focení nevím.
Nemám štěstí na partnera který se focením zabývá skoro
profesionálně jako Hanka, který by mi vysvětlil jak na co, co s
aparátem, jak nastavovat vše co se nastavit dá. Nemám za sebou ani
studium ani kurzy, jako mnozí z fotoklubu, fotím prostě a jedině intuitivně
systémem pokus - omyl. Jediné z čeho občas něco čerpám jsou naučná videa
která, mi chodí do mejlu od jednoho lektora, jenž se zabývá online kurzy
a různými tutoriály jak na co ve focení i v některých editorech. Tedy zrovna bohužel
ne v těch které mám .... Při nedělní procházce jsem použila jednu z jeho rad ohledně
nastavení vyvážení bílé. V tomhle případě nastavení když fotíte při zatažené obloze.
A že byla zatažená docela dost, sluníčko se ukázalo na zhruba půl hodiny v okamžiku
kdy už jsem se vracela domů. Toto nastavení je velmi dobře využitelné v této
době, kdy jsou stromy pěkně do žluta nebo zlata a obzvlášť ve smíšených lesích,
tedy všude tam kde jsem se v neděli pohybovala. Jestli a jak se fotky povedly a jestli jsou
opravdu koukatelné posuďte dnes a v následujícím článku.

Ano, cesty vedou dál, jak do hloubi lesa, tak i v mých posledních fotkách,
kde jsem se na ně hodně soustředila.


Co vlastně přenastavení vyvážení bílé z automatického na zataženo je nejlépe vidět na první
a pak na následující fotce.
Cesta v lese za zatažené oblohy s automatem .....


....... a přenastavené na zataženo. Stále nesvítí sluníčko,
ale nastavení ten dojem vyvolává a navíc, a to hlavně, zvýrazní krásné a různorodé
zbarvení stromů









Ti kdo tohle dávno znají a teď si říkají " No bóže, to je přece stará známá věc! "
nechť mi odpustí, ale je tu stále hodně těch kteří tuhle možnost třeba na svých
aparátech mají, ale stejně jako já nepoužívají, nebo ani nevědí že se tím dají fotky ovlivňovat.
Tak ne nadarmo se říká že je pořád se čemu učit, ne? Mrkající