neděle 31. července 2016

Barevné elegie XI .....




Dnes to tu bude hýřit barvami, jak
někde na karnevalu. Jako vždy jsem si udělala
výlet na dobříšský zámek, a jako vždy se zašla podívat
co nového ve francouzském parku. Letošní výsadba letniček byla opravdu
velmi barevná i když se skládala jen z minima druhů květin.
A jelikož už jsem dlouho nepoužívala při focení starý sklo,
tady jsem se s ním vyřádila .....


Ale nejdřív něco málo z přírody přírodní



A teď už té přírody pěstované. Původně byla tahle fotka určená a záměrně
focená do projektu Rainbow, kde momentálně frčí červenooranžová kombinace
ale nakonec jsem zvolila jinou.


Letošní výsadba na zámku se nesla v duchu ostálek - cínií a hledíků.


U hledíků mne zaujala plnokvětá odrůda




Ostálky, ať už plné nebo jednoduché zářily skoro neonovými barvami



A ještě jedna spešl odrůda, plnokvětá terčovka. Tady na záku už je to skoro povinnost
je mít. Vloni jsem obdivovala celé záhony jimi osázené, letos to byly jen určité "vsadky"
do buxusového lemu záhonů.


Kresba a bokeh starého manuálu která mne nepřestane bavit.




sobota 30. července 2016

Punkevní jeskyně II .....Stalagmitová chodba


Dnes zase zpět pod zem a to do dalšího
místa Punkevních jeskyní, do místa kam vystoupáte
sifonem a patří k nejvyššímu místu jeskyní a kde vás právě uvítají
tóny Ave Maria, aby vám ukázaly jak nádherná je zde akustika a navíc
svou krásou umocňují i krásu jeskyně. Já osobně v tu ránu měla husí kůži po těle,
a to jsem ještě netušila že mnohem emocionálnější a krásnější zážitek mne čeká.
V minulem jeskynním článku jsem uvedla odkaz na stránku kde se dozvíte
mnohem víc detailů o jednotlivých dómech i jeskyních celkově.
Z Reichenbachova dómu opět scházíte dolů Stalagmitovou chodbou
kde jsou skupiny stalagmitů Turecký hřbitov, stalagmit Sněžka,
do Zadního dómu kde je dvojice Váza a Trpaslík
a stalaktit Jehla. Dál už pak jen vás síň U Anděla a pár metrů dělí od
okamžiku, kdy vyjdete opět na denní světlo na dně Macochy, aby jste se po pár
chvílích opět ponořili do útrob země a po říčce Punkvě se vydali na plavbu s
malou zastávkou v Masarykově dómu a dál vypluli ven ve vývěru Punkvy do
Pustého žlebu.....


Turecký hřbitov


Strop Stalagmitové chodby





Sestup do Zadního dómu a stalaktit Jehla, průvodkyně mu říkají
soukromě Romeo a Julie.


Sněžka


A ještě jednou Jehla. A proč mu říkají průvodkyně Romeo a Julie?
Protože ač to vypadá, že by se jednou mohly obě špičky setkat, není tomu tak.
Za prvé už jsou oba krápníky "mrtvé" a za druhé došlo k posunu stropních desek
a tak je vychýlení vrchního krápníku o několik centimetrů oproti spodnímu.....


Stalagmit jménem Věž v Pise. Myslím že pojmenování je naprosto přesné


Dvojice Váza a Trpaslík. Ploché vršky způsobuje rozstřik kapek
padajících z velké výšky.




pátek 29. července 2016

Barevné elegie X .....



Krásný den máme, svítí sluníčko, pomalu
se dostáváme ke druhé půlce prázdnin, což pro některé
není zas tak skvělá zpráva (ostatně ani pro mne, protože ta hezčí část roku je na ústupu a
nastupuje ta druhá, horší, studená a tmavá) a tak pro zlepšení
nálady zas něco květů. Opět z různých časových období, tak jak se mi nastřádaly
v archívu ......

Tak trochu jiná pivoňka, je to japonská dřevitá,
a i když ještě malá, už tak má pěkně dřevnatý stonek.
Focená u sousedky na zahradě na chatě. A úžasně voní, úplně jinak
než ty klasické...




Kohoutek, focený tady u nás v lese, na místě kde ho bylo celé pole



Kostival a ostružiny také z místních lesů



Šípková růže rostoucí podél cesty



O jaký druh keře se jedná v tomto případě nevím. Jo, jo.... ani nevím pod jakým
bych ho přibližně měla hledat. Tentokrát opět fotky pořízené na chatě, tentokrát
v místním lesním satelitu



Kalina,ta je tuším tady z našeho kraje. Už v tom taky ztrácím přehled,
neb se dostávám dost zpátky a to co je nafocené tady se prolíná s tím co je foceno jinde.


Za to o téhle wistárii nemám pochyb, je z té podvečerní procházky
z které tu už bylo vícero fotek. Takže chata .....


I tenhle druh čilimníku focený v lese patří do stejného času místa, jen v lese
o kousek dál .....



čtvrtek 28. července 2016

Bloguji, protože .....



....... se můžu občas zastat nevybíravě urážených blogerů

..... abych mohla působit rozkoš nejmenovanému komentujícímu tím, že
shrben nad klávesnicí mi může na hlavu vychrstnou kýbl nenávistných výlevů
(já vážně nevím jak se jmenuje, neb píše jako anonym, ale já si ho
představuju jako pana Burnse ze Simpsonových)

..... si tak kompenzuji život, který podle tohoto pana Burnse nemám
a ukájím se právě tím že bloguji

.... mohu všem vnucovat své přešpatné básně, ačkoli si nejsem vědoma toho, že bych to kdy dělala
a nikdy jsem o svých básničkách netvrdila že to jsou aspiranti na Nobelovu cenu za literaturu

..... se dozvím od stejného člověka, že jsem zlá, závistivá, nenávistná, všetečná a zestárlá
ženská
(ano jsem prostě ŽENSKÁ)

..... a já za sebe doznávám, že bloguji protože jsem exhibicionista, který stále má
potřebu někomu cpát pod nos své fotky, své články a bláboly. A to vše jen proto, že
přímo prahnu po uznání a neustálém drbání mého zbytnělého ega.


No řekněte sami, není to krása takové blogování, když vás někdo takhle dokonale
rozebere takže nemusíte ani k psychologovi a co víc, máte to ZADARMO!!!

Ale teď vážně, tedy ono všechno to předchozí bylo také míněno od onoho člověka
(nepíšu blogera, protože v komentu napsal že blog nemá) vážně, a docela vážně ho i urazilo že
jsem se oné blogerky kterou velmi nevybíravě urážel zastala. To je sice nepříjemné,
ale chuť k blogování mi to rozhodně nebere. I když za těch šest let blogové terapie
kterou pro mne blogování je (no jo, takže on vlastně tak trochu pravdu měl!) jsem
měla chvíle kdy jsem si říkala že končím, že už nemám na blogu co dělat, ba co víc
dokonce jsem k němu cítila i nechuť a nenávist. Vydrželo mi to ale tak dva, tři dny
a pak jsem zjistila že mi tahle droga vlastně chybí. Takže bloguji, protože ....

..... mne baví psát a povídat si s lidmi v komentech

..... baví mne navštěvovat ostatní blogy, protože mám možnost se podívat
alespoň ve fotkách do míst kam bych se nedostala

.... pomáhá mi to zachovat si alespoň trochu zdravý rozum v dnešní hodně bláznivý době

.... kvůli blogu jsem opět začala fotit, což je druhá věc která mne hodně baví
i pomáhá

..... protože jsem exhibicionista, který stále má
potřebu někomu cpát pod nos své fotky, své články a bláboly. A to vše jen proto, že
přímo prahnu po uznání a neustálém drbání mého zbytnělého ega MrkajícíÚžasnýSmějící se





středa 27. července 2016

Punkevní jeskyně.....



V posledních dnech je docela pěkné teplíčko,
a tak si myslím že je tak akorát čas na to, vzít si k ruce
nějakou mikinu,( i když ti více záhřevní mohou absolvovat dnešní
výpravu do podzemí jen tak v tričku a kraťasech, věřte mi, jde to ), a je
to parádní osvěženíčko, dokonce se i tady trochu zapotíte při výstupu
na nejvyšší místo Punkevních jeskyní a vydáme se za železné dveře.
Nejde o nějaké politické omezení, jen o ochranu klimatu v jeskyních
a ponoříme se do hlubin zemských. O tom kdo byl první a kdy kdo objevil
tu kterou část jeskynního komplexu tady nebudu vypisovat, protože by to
byl sakra dlouhý článek a čeká nás docela nášup fotek. Pokud má kdo zájem to zjistit
tak teta Wiki velmi ráda poradí.
Tím, že jsem fotila pokud to šlo bez blesku, jsou některé fotky mírně mázlé, nebo tmavší
ale jak jsem se opět ujistila, můj foťák překvapivě stíhá fotit dost kvalitně
i v místech kde je minimum světla.


Začínáme Předním dómem ..... tdy jsem použila blesk, ale kazil tu
zvláštní barevnost, a tak jsem ho pak oužívala jen v opravdu výjimečných případech


Trochu jsem bojovala s nastavením a tady to je dost vidět S vyplazeným jazykem


Ale časem jsem to vychytala ....


Čtyřmetrový stalaktit jménem Strážce


Detail "hlavy" Strážce



Brčková výzdoba stropu


Skalní vodopád (tak jsem si to pojmenovala já)



Salmův sloup




Zrcadlové jezírko. To vzniklo uměle, kvůli efektu odrazu stropu.
Jinak si můžete povšimnout části pódia, protože se v této části jeskyní
pořádají koncerty. To jak to zní se můžete přesvědčit o kus dál, při výstupu
sifonem do Reichenbachova dómu, kde vás přivítají velebné tóny Ave Maria.




Detail brček, jsou to tenounké duté krápníky, tohle jsou teprve "miminka"


Tolik Přední dóm a příště se vyškrabeme po schodech sifonem do nejvyššího
místa jeskyní, Reichenbachova dómu, abychom se zas spustili dolů
a prošli až ven do Macochy....