29 října 2022

Labutí jezero ....

 

.... tedy spíše jezírko a vůbec nejpřesněji rybník. Ten je 
mimo areál zámku, před ním. A za svůj domov si ho zvolila labutí rodinka. Oražená, samozřejmě, jak oražený bývají labutě v každodenní blízkosti lidí. Jakmile se někdo přiblížil k jednomu ze dvou mol, už se mohly přetrhnout aby tam dopluly dřív než ostatní opeřené obyvatelstvo rybníka a vyzobly ta nejlepší sousta. Mě je přivolal anglicky hovořící pán který na molo přišel přede mnou a nadšeně si je fotil. Nakonec se ukázalo, že jsme si posloužili navzájem, protože když odešel na konec mola a já přišla na začátek v jedné ruce mojí oblíbenou pochoutku kterou v Polsku mají všude, pajdu s mastí, což je ohromný krajíc výborného měkounkého domácího chleba lehce nahřátá a pomazaná sádlem s okurkou, a v druhé foťák, nelenily opeřenci a hned se rozehnali ke mě. Byly natolik voprsklý, že svými dlouhými krky se snažily sebrat mi krajíc z ruky. Což se zas velmi líbilo pánovi a nelenil a fotil můj boj o záchranu svačinky. Nakonec jsem se s rodinkou podělila, byť s úplně ne dobrým svědomím o zbylá sousta a ony mi za
 to pěkně pózovaly ....