Nerada vstávám brzy. Nikdy jsem to ani nepotřebovala
až na pár výjimek, které by se za celý můj život vešly možná do desítky maximálně dvacítky dnů.
Jedním z nich byla předminulá středa kdy jsem musela na rehabilitaci už ráno v šest hodin. Nekřesťanský čas ale i v obluzení spánkem se projevil můj fotofanatismus když jsem jako po první věci hrábla po foťáku. Tak možná stihnu nějaký pěkný východ..... Stihla bych, ale to by město nesmělo ležet v kotlině a ještě kolem dokola být baráky. Ale pár výcvaků jsem udělala, přiznávám že jsem si brala foťák hlavně kvůli sakurám které jsou tam nově vysázené podél chodníků a krásně kvetly.....
I když se to nezdá tahle fotka vznikla jen pár vteřin po té první
A šup, stejný čas jen pohled do dáli .....automatika dělá divy....
Ale když jsem z rehabilitace vylezla, světlo už bylo opravdu a tahle krasavice lákala svou barvou:"Podívej, jak sladce vypadám!"
Tam někde vychází sluníčko....
.....o čemž vypovídá barva oblohy
Jenže ty sakury mi nedaly spát a tak v pondělí, opět cestou z rehabiliace jsem je fotila už za poledne. Tedy některé. Ta u střediska už byla odkvetlá, stromořadí v ulici už taky pomalu shazovalo květy, jen dvě velké u místního pomníku válečným hrdinům vypadaly jak růžové fontány.....
Jen ty zatracené stožáry na vlajky kdyby tam tak nestrašily v záběru...
Ať jsem dělala co jsem dělala nešlo je prostě vyloučit....
Asi se budu muset naučit retušovat. A propó....děláte to někdo? A v jakém programu?
Našla se tu dobrá dušička (Majko děkuji) kterou zasvrběly ruce a ty hnusný sloupy mi vyretušovala. Takže tady jsou ty krasavice bez rušivých sloupů....
.....a tady i bez té kysny ....
No jo, editory jsou holt všemohoucí 
Dneska razím znovu a doufám že už vyfotím opravdu echt sakury. Ty krásné plnokvěté, růžové a nadýchané jak cukrová vata.....
