28 srpna 2014

Kapkování po ixté.....



Deštivo bylo už někdy dost na nervy, ale
kdyby to alespoň byl déšť kterej by namočil les. Ale ne, to byly takový divný přeháňky nebo jemné vlezlé mžení při kterém bylo hnusně zimavo. A člověk si nemohl nic pomalu naplánovat. A ani nechtěl. To počasí úplně vysávalo jakoukoli energii a náladu někam vyrazit. Houby taky nerostly, protože les byl totálně suchej a to mne tedy naštvalo ze všeho nejvíc. Věděla jsem že sice budu sama a moc sbírat hub nebudu moct pokud se nechci krmit celý týden různými houbovými pokrmy a riskovat že mi nohy srostou v jednu a na hlavě vyroste klobouk. Jenže zase když já je tak ráda sbírám .... no první procházka mne tohoto problému okamžitě zbavila protože po hodině v lese jsem našla jen deset umrněnejch houbiček.
Místa kam jsme chodili na jisto skoro všechna zmizela díky masivnímu kácení, a když to nebylo přerytý od mechanizace, tak se postaraly divoký svině. A líst v lese plném divočáků do houštin je hodně velkej risk. Takže skoro čtrnáct dní v "houbařském ráji" jak je tahle část Brd nazývána, se smrskla na nalezení třinácti jedlejch hub. Ovšem za to závěrečný víkend na jihu Čech mi to bohatě vynahradil. Ale o tom až později ......
Když jedna z těch protivných přeháněk ustoupila tak jsem vylezla alespoň před chatu a zkoušela jsme tam nafotit nějaké kapičky které se třpytily na větvích smrků a borovic ve vzácných chvílích slunečního svitu.














A jak jsem si tak hledala vhodný objekt v trávě, najednou se ukázala tahle zelená saranče


Zřejmě se jí to pózování asi líbilo, tak mi skočila i na focený list kontryhelu