neděle 12. dubna 2015

Proč ? .....



Asi možná si tímhle povídáním neudělám moc přátel, hlavně mezi ženami,
spíš počítám z opakem. Ale nedá mi to o tom říct svůj názor. Nikdy jsem se tady netajila
že o sebe ráda dbám. Pravidelně chodím ke kadeřnici a jsem ochotná za opravdu dobrou
kadeřnici zaplatit i víc než je obvyklé. Za ten skvělej pocit z kvalitního a líbivého účesu
mi za to rozhodně stojí. Pravidelně jsem chodila na kosmetiku, protože peníze do toho vložené
se navrátí v dobře a kvalitně vypadající pokožce na obličeji, což znamená menší a pozdější
výskyt vrásek. Mám ráda příjemné vůně a ujíždím na voňavkách kterých mám doma dost
protože je používám podle nálady. To samé sprchové gely, šampony a jiná hýčkadla.
Bytostně nesnáším nošení tepláků, zástěr a vytahaných svetrů. A tímhle pomalu
směřuji k tomu proč tohle píšu.
Od začátku co jsme se nastěhovali na ves mne překvapuje jak strašně lehce rezignují
mladé ženy sňatkem a rodičovstvím na to jak vypadají. Vedou se neustálé debaty o tom
jak se rozmohla nevěra, jak spolu lidé nedokáží být, v případě že muž ženu opustí pro
jinou je ona brána jako oběť. Ale .... co si budeme povídat, co je přitažlivé na neupravené,
rozcuchané a ne zrovna "libě" vonící manželce či přítelkyni která se mu pohybuje před
očima ve špinavém vytahaném triku, nebo starých děravých teplácích. Neříkám že se musí
denně doma líčit, být jak ze škatulky a ani já to nedělám, opravdu ne. A ani nemusí chodit
v nepohodlném oblečení, ale stačí vyměnit tepláky za džíny, svetr neidentifikovatelných barev za
mikinu nebo pěknou tuniku. Použití antiperspirantu by měla být každodenní samozřejmost. A ne jen
jednou za den. Měla jsem to pochybné štěstí s jednou takovou mladou ženou sedět nějaký čas
v kanceláři a byla to, hlavně v létě, docela síla. Pokaždé když do kanceláře vstoupil nějaký
zákazník nebo i šéf styděla jsem se za ten strašný odér potu který se od ní linul. A jít
s ní na nákup oblečení bylo pro mne opravdu očistcem. Nemluvě o dechu náruživého
kuřáka který moc nepoužívá zubní kartáče a právě to a její obliba ve"vygajdaném" domácím
oblečení měla za následek to, že se její manžel na nějaký čas prostě uchýlil do náruče byť
starší, ale o sebe dbající ženy. A takových příkladů mám kolem sebe víc než dost.
K tomuhle mne vyprovokoval dnešní pohled na mladou maminku sedící s kočárkem
na autobusové zastávce. Věk: cca 22 - 25 let. Váha: cca 90 kg. Výška: cca 165 cm.
Čekala na autobus a neustále při četbě natahovala ruku do sáčku chipsů.
Ne každá jsme Twiggy, to beru ale dost mne vytáčí způsob oblékaní kdy si dívka
s postavou Haliny Pavlowské na sebe nasouká v představě nedbalé elegance či sexy vzhledu legíny,
nebo upnuté džíny z kterých přetéká sádlo kolem pasu, mnovrstvené oblečení které
udělá z nositelky něco co na dálku vypadá jak koule na pochodu. Může to, a taky vypadá,
dobře na postavě vysoké a štíhlé, ale na takové malé kouličce. To spíš vypadá silně
antisexy. Nejsem ani v nejmenším propagátorkou a obdivovatelkou vychrtlin z
kterých lezou kosti všude kam se člověk podívá, zvlášť když já sama žádná křehule
nejsem ale mrzí mne že ty dívky a ženy si neuvědomují na jaké zdravotní problémy si
zadělávají. Jen proto že rezignovaly na to vypadat dobře. Dá se to i s tou nadváhou,
ale chce to o sebe dbát. Neříct jsi, tak a mám toho svýho jistýho tak proč dál
o sebe dbát. To může být někdy velký, velký omyl.
Nerezignovat na to, že i když jsme v domácnosti a staráme se o děti
stále zůstáváme ŽENAMI a podle toho by jsme měly alespoň trochu vypadat. A to
v jakémkoli věku. Být hezky upravenou není jen výsadou mládí, štíhlosti nebo plné
peněženky. Mojí mamince je přes osmdesát, žije sama i když má přítele, ale nikdy
jsem jí neviděla neupravenou, ve starém vytahaném oblečení, neučesanou ......
Neměla poslední roky díky tatínkovým chorobám moc veselý a plný život, ale
NIKDY nerezignovala na to že je žena. A to by neměla žádná z nás !