18 listopadu 2019

Zbytek barev ...





.... které ještě jakž takž někde v přírodě jsou, byly mým včerejším cílem. Bylo krásně, tedy až na ten vítr, a tak i když jsem původně chtěla hrabat na zahradě listí, jsem vzala přízemáky a šla na procházku. Jenže fotit s tím jelimánem Myšpulínem na vodítku, protože pustit ho znamená lítat za ním, páč mladej pán ignoruje veškerý příkazy typu čekej, ke mě a zůstaň. A navíc prostě ke mě nechce jít. Takový je od začátku. Hravý, vítací, ale jak na něj natáhnu ruku k pohlazení, uskočí a z bezpečné vzdálenosti na mě čučí. A zatím jako jediný se tohle nenaučil ani od Bobeše. Ostatní štěňata se vždy učila a naučila od starších psů, ale Myšpulín stále vzdoruje. Bobího už moc na procházky brát nebudu, včera už jsem ho musela i poponášet, ty jeho zadní nožky už to nezvládají, a tak se ten jeliman nebude mít od koho dál učit.
Takže díky tomu, že v okamžiku kdy jsem zaostřila, Myšpulím zabral a fotka byla v háji. A tak jen pár ze včerejšího svátečního odpoledne. Někdo byl fotit na Václaváku, já v klidu lesa 😉....