20 prosince 2013

Malý ryneček a zvířátka.....


Přes Křížovnické náměstí jsme po královské
cestě Karlovou ulicí došly na Malý ryneček. I tady byly stánky s krasotami ,
ale a to hlavně s něčím na co jsme se celou dobu obě těšily. Teplou medovinkou a pečenými kaštany.
Tu medovinu jsme si chtěly dát už na slavnostní rozsvěcení stromu v Ústí, ale nikde jsme ji tam nenačapaly.
Takže na téhle procházce to byl úkol číslo jedna. A musím říct že velmi jednoduchý.Byla totiž skoro na každém kroku.
Já ji pila poprvé, spíš jsem si vždycky dávala klasickou medovinu pěkně vychlazenou. A tak jsem se na tu teplou hodně těšila a musím říct že jsem nebyla zklamaná. Ochutnávaly jsme klasickou, mandlovou, višňovou....
A pečené kaštany! Hmmmm.....teplá vzpomínka na dětství. Děda mi je vždycky nosil domů nebo když jsme spolu chodili po Praze tak mi je kupoval. Vždycky jsem měla černé ruce od skořápek pečených na dřevěném uhlí.
Díky tomu že jsme jezdili na chalupu kousek od městečka kde byla velká kaštanka dopřávala jsem si je ještě před tím než se dostávaly na trh. Sbíraly jsme si je tam jako děcka a pak si je pekli buď na ohýnku když dohoříval nebo doma v troubě na plechu. Ovšem v kamnech na dřevo! Naučila jsem se je dokonce jíst i syrové a moc mi chutnaly...
Pak se ovšem na dlouhá desetiletí z obchodů ztratily, kaštanku začali hlídat a bylo po dobrotě.
Takže první krky vedly k medovině a pak ke kaštanům. Stály jsme u stolku, pily horkou medovinku, loupaly pečené kaštany a pozorovaly cvrkot kolem. A bylo nám táááááák fajn....




Ještě jedna fotky bez šedýho fantoma




Medovinka....mňam


A jak si tak popíjíme a labužničíme, ozval se najednou dosti zvláštní zvuk. Skoro až strašidelný. Koukám a rozhlížím se co že to je a ejhle on oslík! A krásnej! Stál v ohradě ve společnosti poníka, oveček a koziček. A protestoval že ho nikdo nehladí. Vždycky jsem si myslela že jeho srst je drsná, stejně jak u koní a tak jsem byla hodně překvapená že je jemná a hebounká. I když mají koníci zimní srst tu určitou tvrdost a hrubost si zachovávají. Byl samozřejmě za hvězdu a každý rád obětoval dvacku za granulky a oslíka i ostatní krmil...







Dál jsme pokračovaly na Mariánské náměstí vyzvednout ještě u knihovny dceru mojí kamarádky která se k nám na toulky přidala a pak už nic nebránilo tomu vyrazit na Staroměstské náměstí....