Vaše květina měsíce - Tulipán....

Dneškem končí váš dobrovolný výběr květiny měsíce, která se vám,

hlasujícím nejvíce líbila v měsíci dubnu. Nejvíc hlasů dostal

tulipán, a tak pro Šárku a pro ty z vás,

komu se také tolik líbí tulipány,

několik jejich obrázků.....

---

Beltain, Valpuržina nos, Filipojakubská noc - to vše jsou naše čarodějnice...

Valpuržina noc, Filipojakubská noc či Beltain, to všechno jsou názvy dnešního dne. U nás známého jako Čarodějnice nebo pálení čarodějnic. Ať tak či tak, označuje prastarý svátek oslav příchodu jara a tepla, který se slaví 30. dubna. Je to původem keltský svátek a jako každý keltský den, začíná večerem.

Oslavuje příchod jara, tepla a zrození a lidé se připravují na to, že budou po zimě opět hospodařit na polích. Tento svátek je spjatý s bohem BELENEM a také s ohněm. Beltine v překladu znamená zářící oheň či Belenův oheň. Zapalovaly se velké ohně a oheň symbolicky očistil lidi a zvířata od neduhů a nečistých myšlenek které se nashromáždily v temném zimním období. Ohně na návrších měly také ochranný smysl.Ohně v domácích krbech se uhasily a zapálily se nové.

V předvečer Beltainu se milenci vydávali do lesů, květen potom byl svátkem milostných her a z této doby možná pochází také líbání pod rozkvetlým stromem na 1. máje.

Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétávají na čarodějný sabat a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. A lidé také věřili, želi například v otevírání různých jeskyní a pozemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Hlavním ůkolem tohoto starého svátku byla oslava plodnosti.

Na ochranu před čarodějnicemi(nebo původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místechzapalovaly ohně. Postupem doby se z těchto ohňů stávalo "pálení čarodějnic". Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.

Podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích (Slovensko, Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo). Různé země ozbačují tento svátek různými jmény....

Lhostejno jak se tento svátek jmenuje, je dlouholetou tradicí na českých vsích a působil jako stmelovací prvek. Okolo nočních ohňů se vždy sešla skoro celá vesnice a slavila návrat jara. I v dnešní době se staví mnoho vater které bývají korunovány postavou čarodějnice. Někde je tento svátek spojený se stavbou máje a jejím hlídáním aby jí neskáceli mládenci z vedlejší vsi. Tato tradice se udržuje hojně na Moravě. Nebo někde stavěl mládenec májku své dívce před okno na důkaz své lásky k ní. Takže ač je slavem jako svátek jara, též je svátkem LÁSKY.....